Potraviny jsou u nás příliš levné, proto tolik plýtváme, říká aktivistka ze Zachraň jídlo

Supermarkety mají podle Strejcové nastavena velmi přísná estetická pravidla, co se může prodávat. Zemědělce to nutí k nadprodukci - Foto:  markusspiske, Public Domain

Supermarkety mají podle Strejcové nastavena velmi přísná estetická pravidla, co se může prodávat. Zemědělce to nutí k nadprodukciFoto:  markusspiske, Public Domain

V EU se podle odhadů každoročně vyhodí nebo zbytečně zkazí skoro 90 milionů tun potravin. Na každého Evropana tak připadá více než 170 kilogramů vyplýtvaného jídla na rok. Celosvětově pak podle odhadů OSN bez užitku skončí celá třetina všech potravin. „Jídlo je asi příliš levné. V současnosti si můžeme nakoupit nejen kolik potřebujeme, ale dokonce tolik, že to ani nedokážeme spotřebovat,“ říká Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo.

Nejde přitom jen o jídlo, které vyhodí domácnosti, velkým problémem je podle Strejcové i přístup zemědělců. Například zelenina, která nesplňuje estetické standardy, se vůbec nesklidí. K plýtvání tak dochází v každé fázi potravinového řetězce. 

Zatímco v rozvojových zemích je problém především se skladováním a transportem potravin, v Evropě nejvíce plýtvají restaurace a koncoví spotřebitelé. 

„Výroba a zpracování potravin je u nás efektivní, horší je to se samotnou konzumací. Na rozdíl od chudých zemí tu máme levné jídlo," říká Strejcová. 

Podle průzkumů až sedmdesát procent lidí ovšem tvrdí, že buďto nevyhazuje vůbec, nebo maximálně deset procent toho, co nakoupí. K plýtvání se nejčastěji přiznávají mladí lidé z měst, kteří se tolik nestarají o to, co mají v lednici, nebo nemají čas vařit. „Dají nákup automaticky do ledničky, zapomenou na to a pak větší část vyhodí. Obecně se to nejvíce týká ovoce a zeleniny, pečiva a mléčných výrobků,“ upřesňuje Strejcová. 

Pomoci by mohly například sdílené ledničky, které fungují v Německu. Jídlo do nich mohou darovat jednotlivci, dobrovolníci ale také obcházejí malé obchody. „Lednice jsou veřejně přístupné, u nás se ale zatím vyskytují jen sporadicky. Nejsou tu lidé, kteří by tam ty potraviny pravidelně nosili,“ doplňuje. 

„Výroba a zpracování potravin je u nás efektivní, horší je to se samotnou konzumací. Na rozdíl od chudých zemí tu máme levné jídlo," říká Anna Strejcová - Foto: Jana Přinosilová

„Výroba a zpracování potravin je u nás efektivní, horší je to se samotnou konzumací. Na rozdíl od chudých zemí tu máme levné jídlo," říká Anna StrejcováFoto: Jana Přinosilová

Ošklivá zelenina chutná stejně 

Supermarkety mají podle Strejcové nastavena velmi přísná estetická pravidla, co se může prodávat. „Pokud by své normy trochu uvolnili, zemědělci by mohli prodat větší část své sklizně a nebyli by nuceni k nadprodukci. Takhle vyrábí víc, aby v obchodech bylo dost té perfektní zeleniny a ovoce,“ upozorňuje.  

„Když jsme začali paběrkovat, tedy sbírat na poli zeleninu, která není dostatečně hezká, zemědělci nechápali, proč někoho z města zajímá plýtvání potravinami. Postupně ale zjistili, že to myslíme vážně," dodává Strejcová. 

Plýtvání potravinami pak úzce souvisí i s nešetrným zacházením s přírodními zdroji, které jsou v zemědělství potřeba. Pro závlahu mnoha plodin se používá spodní voda, jejíž hladina klesá. Problémem je i vyčerpávání a úbytek půdy, která může budoucím generacím chybět. 

Jak na tom s plýtváním jsme v porovnání se zbytkem Evropy? A odkud si můžeme vzít příklad? Poslechněte si celé Interview Plus >>
Autor:  Jan Bumba, Michael Erhart
Pořad: Interview Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 11:34, repríza 16:34  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace