Premiér Sobotka: Pokud Němci uzavřou uprchlíkům své hranice, musíme vytvořit záložní linii na severu Řecka

15. únor 2016

Proč se stále Evropě nedaří zvládat migrační krizi? Jaký postoj zastává visegrádská skupina? Co hrozí zemím na západním Balkáně v případě, že Německo a Rakousko uzavřou své hranice? A čím je spojenectví ve Visegrádské skupině pro Česko důležité? Hostem Interview Plus je premiér Bohuslav Sobotka.

Michael Rozsypal (MR): Pane premiére, má visegrádská skupina jiné cíle než před 25 lety?

Bohuslav Sobotka (BS): Ano, má jiná cíle. V době vzniku bylo cílem překonat rozdělení Evropy tím, že se podaří všechny země rychle integrovat do Evropy a NATO. Železná opona rozdělující Evropu na Východ a Západ byla teprve čerstvě zbouraná. To se povedlo. Dnes je důležité, abychom v rámci V4 spolupracovali při prosazování našich pohledů a názorů zejména v EU. To, co zůstalo z původní V4, je snaha definovat střední Evropu jako místo stability, prosperity a místo, kde se zajímáme o celý širší region. Tedy nikoliv V4 ponořená sama do sebe, ale V4 zajímající se například o východní Evropu či západní Balkán.

MR: Znamená to, že je pro V4 dominantním tématem migrační krize a vše, co s tím souvisí?

BS: Dnes je dominantním tématem budoucnost EU. Zůstane Velká Británie? Budeme schopni integrovat země jako je Srbsko, Makedonie, Albánie? V4 si myslí, že ano. Budeme podporovat rozšiřování EU do zemí, které známe a máme v nich intenzivní kontakty. Migrační krize bude rozhodovat o budoucnosti Evropy, protože evropští občané očekávají, že EU tuto krizi zvládne. Že se letos znovu neocitneme v chaosu, který jsme zažívali loni, že budeme schopni vracet ekonomické migranty.

MR: Neprohlubuje spojenectví v rámci V4 rozdíly mezi východní a západní částí EU?

BS: Já myslím, že české předsednictví dělá maximum pro to, aby to tak nebylo. Nechceme, aby V4 byla vnímána jen jako uskupení, které má zájmy pouze ve svém regionu. V4 má být vnímáno jako uskupení, které je schopné pojmenovávat evropské problémy, navrhovat vlastní alternativy řešení a mluvit o tématech, o kterých třeba západní země mluvit nechtějí. I v oblasti migrační krize V4 navrhovala od počátku řešení, ke kterým se nyní uchyluje celá Evropa.

MR: O víkendu se objevily informace, že Německo je zneklidněno mimořádným summitem V4 plus Makedonie a Bulharska, které jste přizvali. Vnímáte zneklidnění Německa?

BS: Já spíše vnímám zneklidnění zemí západního Balkánu. Ty se obávají toho, co nastane, pokud selžou dohody s Tureckem, Řecko nebude schopno plnit své povinnosti a Německo, případně Rakousko uzavřou své hranice. Balkánské země mají strach, že v tom pak zůstanou samy. Summit V4 má vyslat signál také k Srbům, Chorvatům a Slovincům, že V4 a EU by v tom západní Balkán neměly nechat. Že i po případném uzavření hranic nemůžeme přestat tento problém řešit.

MR: Proč se pořád nedaří naplňovat dohodu s Tureckem?

BS: Turecko se už snaží některé kroky plnit, zavedlo vízovou povinnost pro některé okolní státy, snaží se zasahovat proti pašerákům lidí. Ale za tím to není příliš vidět na migračním toku. Každý den přichází až 1500 lidí po balkánské trase a to máme teprve jarní měsíce. Obávám se, že s lepším počasím migrační tlak zesílí. Pokud Turecko nebude schopné dohody naplnit, musejí se hledat alternativní řešení. Uvítal jsem nasazení lodí NATO. Možná bude muset být silnější, aby odstrašilo pašeráky a aby zkomplikovalo cestu migrantů mezi Tureckem a Řeckem.

MR: Objevují se informace o novém německém plánu, jak zvládat migrační krizi a spolupráci s Tureckem. Angela Merkelová uvažuje o návrhu, že by migranti z Řecka byli vraceni zpět do Turecka a EU by si každý rok vybírala 200 až 300 tisíc uprchlíků, zejména Syřanů. Jak se na to díváte?

BS: Myslím, že vracení uprchlíků z Řecka do Turecka musí být podmínkou, pokud dojde o liberalizaci vízového režimu pro Turky. Co se týče přebírání migrantů přímo z Turecka, v současné situaci to není možné. Nejdříve musí fungovat ochrana schengenské hranice. Jinak bychom jen vytvořili rychlejší a levnější cestu do Evropy. Byl by to druhý kanál pro zesílení přílivu uprchlíků.

MR: Je už podle Vás čas pro vytvoření záložní schengenské hranice na severu Řecka na linii Makedonie – Bulharsko?

BS: Ten čas nastane ve chvíli, kdy se Německo nebo Rakousko rozhodnou uzavřít své hranice. Pak nezbyde nic jiného, než vytvořit tuto záložní linii. Jinak by západní Balkán zůstal napospas. To by mohlo vést k tomu, že se v této oblasti znovu probudí animozity, které vznikly s rozpadem bývalé Jugoslávie.

MR: Je pro ČR spojenectví v rámci V4 výhodné, protože politické vedení Polska, Maďarska i Slovenska bývá v EU hojně kritizováno za své poslední kroky?

BS: Visegrád funguje 25 let velmi dobře, podle mě je to jedno z nejlépe fungujících regionálních uskupení v rámci EU. Funguje navzdory střídání pravicových a levicových vlád a stále ukazuje, že má smysl ve středu Evropy intenzivněji spolupracovat.

MR: Německá ministryně obrany řekla, že se kvůli uprchlické krizi může v EU vytratit solidarita. Obáváte se toho také?

BS: Já už jsem se toho obával na začátku debaty o povinných kvótách. Solidarita nejlépe funguje na dobrovolné bázi, nikoliv jako vnucené pravidlo. Proto jsme s kvótami nesouhlasili, což ale neznamená, že nejsme připraveni a schopni pomáhat. I na dárcovské konferenci v Londýně se ukázalo, že patříme mezi nejaktivnější země vzhledem k naší velikosti a ekonomické síle v pomoci syrským uprchlíkům v Turecku, Jordánsku či Libanonu. ČR také pomáhá na Balkáně při regulaci migrace. Solidarita se může vytratit tehdy, pokud bude znovu a znovu nařizována například tím, že některé země budou přehlasovávány.

MR: Aktuálně se mluví i rozšiřování působnosti NATO do východní Evropy. Zájem na tom má i NATO. Připojí se k podobným snahám i ČR?

BS: Já myslím, že toto téma V4 řešit nebude. Spíše bude dominovat Brexit a migrační krize. Pokud ale tyto východoevropské země pokládají za užitečné posílení NATO na jejich území, budeme to respektovat a na úrovní Severoatlantické aliance i podporovat.

Celý rozhovor s Bohuslavem Sobotkou si poslechněte kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem iRadiu .

Spustit audio