Rakušané jsou unaveni velkou koalicí. Kurz jim připomíná Macrona, říká exvelvyslanec Jan Sechter

Sechter vidí analogii k úspěchu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Lidová strana jde do voleb pod názvem Listina Sebastiana Kurze – Nová lidová strana. Její předseda má právo škrtat v kandidátkách a dávat na ně nestraníky. „Najednou nikdo nemá jisté místo a objevila se vnitřní soutěž. Už nejde jen o to, kdo se s kým zná,“ zdůrazňuje.

Konsenzus byl v Rakousku často důležitější než to, kam se země pohne. Teď lidé chtějí určit směr.Jan Sechter

Kurz se stal ministrem zahraničí už v sedmadvaceti letech, ale ve funkci dokázal uspět. Podařilo se mu moderovat rozhovory o íránském jaderném programu nebo válce v Sýrii. Je ale nyní po čtyřech letech připraven stát se kancléřem?

„To je tématem všech televizních debat. Vyčítají mu nezkušenost i nedostudovanou vysokou školu. On se ale nenechá zatlačit. Postupuje tak, že se s určitou pokorou a respektem obklopuje zdatnými lidmi,“ tvrdí.

O druhé místo budou soupeřit sociální demokraté se Svobodnými. „K předvolebním průzkumům je třeba být opatrný, jak ukázaly prezidentské volby. Všechny tři strany navíc mohou vytvořit koalici, rozhodnout může jediné procento,“ připomíná.

Možností je i velká koalice, kterou si ale přeje jen pětina voličů. „Hospodářský růst sice teď předstihl německý, nezaměstnanost je ale nejvyšší od 2. světové války. Stagnace trvala příliš dlouho a z velké koalice nepřišel potřebný impuls,“ myslí si Sechter.

Volby ve znamení migrace

Důležitějším tématem než ekonomika ale v předvolební kampani byla migrace a integrace cizinců. Zlomový byl rok 2015, kdy žádost o azyl podalo sto tisíc lidí. Tehdy si Rakušané uvědomili, že už nejsou pány situace a musí ji vzít zpět do rukou. Protagonistou tohoto obratu byl Sebastian Kurz, naopak sociální demokraté váhali a stálo je to výměnu na postu kancléře.

Rakousko podle Sechtera zvládá individuální integraci a daří se mu bránit vzniku ghett. Snaží se také rozmisťovat migranty do měst a regionů, přestože většina z nich by se chtěla usadit ve Vídni.

Právě v hlavním městě se o integraci staral Sebastian Kurz ještě jako náměstek ministra vnitra. „Počínal si velice úspěšně. Sám chodil do podniků a ptal se, jak by bylo možné cizince zaměstnat i bez znalosti jazyka. Aby mohli třeba zametat ulice. V tom je Kurzův nesmírný talent a cit pro věc,“ uzavírá.