Roste v Británii xenofobie a rasismus? „Jsme jako divoká zvěř. Útoky stouply o 100 %,” říká historička z Warwicku

14. únor 2017

Historici z univerzity v britském Warwicku ve svém prohlášení tvrdí, že ve společnosti Spojeného království rostou nenávistné nálady. Nárůst rasismu v zemi podle nich směřuje zejména proti migrantům, i ze střední a východní Evropy, a podporuje ho Konzervativní strana. Můžeme vidět paralelu s tím, co se děje v Británii v roce 2017, s děním v Německu ve 30. letech? A je na místě, aby akademici vydávali podobná prohlášení?

Anna Hájková, historička z univerzity ve Warwicku, říká, že se po referendu o brexitu cítí v Británii ohroženější. „Je zásadní, že rasismus po brexitu se netýká jenom cizinců z Evropské unie, ale najednou se týká i lidí, kteří jsou Britové, a nikdy nás nenapadlo, že se jich rasismus bude týkat. Lidi chodí do svých malých indických a pákistánských obchodů a někdo jim píše nadávky do oken, nebo na ně plive, křičí, ať se ,černé huby‘ vrátí tam, kam patří. A to je hrozné,” vysvětluje Hájková.


Je hrozný pocit žít v zemi, kde vám lidi, které ani neznáte, dávají najevo, že sem nepatříte a že vás nemají rádi.Anna Hájková

„Brexitem jsou věci, které tam už před tím byly, vyslovitelné. Rasismus je najednou přijatelný,” říká historička, podle které historici z Warwicku napsali své prohlášení proto, aby bylo jasné, že rasismus přijatelný není.

„Když šla moje partnerka den před brexitem koupit mléko, tak jí řekl prodavač: ,Ty jsi Francouzka, no uvidíš, hned tě vykopneme!‘ Nic se jí nestalo, ale je to hrozně nepříjemné. Nebo když já přijdu na zastávku autobusu a zeptám se pána, jestli autobus už odjel, tak řekne: ,A odkud jste? Co tady děláte?‘ Když se vám to stane třikrát, čtyřikrát týdně, tak je to nepříjemné,” popisuje Hájková své zkušenosti a zmiňuje vraždu českého obchodníka a útoky na Poláky žijící v Británii jako příklad vzestupu nenávistných hlasů po červnovém referendu.

Divoká zvěř

V prohlášení historiků z univerzity ve Warwicku se píše, že jsou Poláci uráženi jako „hmyz”, jeden Polák a Čech byli dokonce zavražděni, matky s dětmi jsou napadáni na ulici, v říjnu se jeden z polských obchodů stal terčem žhářského útoku.


Policie má statistiky, podle kterých během léta stouply rasistické útoky o 100 procent. Homofobní útoky stouply také, o 147 procent.Anna Hájková

„Úkolem sociálních a humanitních vědců je pozorovat, co se děje, a vytvářet si z toho názor. Útoky jsou najednou častější a lidé si ani neuvědomí, že to je špatné. S hrůzou jsme si uvědomili, že i liberální noviny The Guardian píšou o tom, že tady trochu existuje rasismus, že to je špatné, ale nikdo nezvěřejnil to, co jsme napsali my,” říká historička.

Lidé berou výsledek referenda jako pojištění v tom, že jsme teď vlastně divoká zvěř a můžou s námi dělat věci, co by předtím neměli. Tohle není jenom britský fenomén, ale celosvětový. Můžeme to sledovat v mnohem dramatičtější a tragičtější formě v USA, tam je od 20. ledna mnohem více antisemitských útoků,” myslí si Hájková.

Proč máme podle Hájkové pomáhat uprchlíkům? Jde z jednotlivých případů vyvozovat obecný závěr? Jakou podobnost vidí historička mezi současným britským tiskem a tím německým z 30. let? Poslechněte si celý rozhovor s Annou Hájkovou.

autoři: Michael Rozsypal , vis
Spustit audio