Soukup: Před krymským referendem zmizelo 15 lidí. Tři roky po něm přišla na Krym deziluze

„Nebyl nikdo, kdo by agitoval za setrvání na Ukrajině, protože to už tehdy bylo spojeno s velkou hrozbou, de facto fyzickou," říká v rozhovoru Soukup - Foto: Jana Přinosilová

„Nebyl nikdo, kdo by agitoval za setrvání na Ukrajině, protože to už tehdy bylo spojeno s velkou hrozbou, de facto fyzickou," říká v rozhovoru SoukupFoto: Jana Přinosilová

Poloostrov Krym je podle názoru Moskvy už tři roky součástí Ruské federace. Právě před třemi lety se na Krymu konalo referendum, ve kterém se skoro 97 procent voličů vyslovilo pro odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku. „Referendum se odehrávalo v atmosféře naděje, strachu a nejistoty,” říká redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup, který je hostem Interview Plus a na Krymu v době referenda byl.

Ukrajina ani žádný jiný stát platnost referenda neuznaly. Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová připomněla, že Evropská unie pokládá anexi Krymu za porušení mezinárodního práva. 

„Referendum na Krymu se odehrávalo v atmosféře naděje, strachu a nejistoty.“
Ondřej Soukup

V jaké atmosféře se referendum odehrávalo? „V atmosféře naděje, strachu a nejistoty. Když člověk přijel na Krym, tak ho jako první čekaly jednotky domobrany na nádraží, které vypadaly velmi divoce. Poté viděl dnes už slavné zelené mužíčky, tedy lidi s vojenským výcvikem v uniformách bez znaků. Tehdy ještě ruský prezident Vladimir Putin hovořil o tom, že se jedná pouze o sebeobranu Krymu, že uniformu si mohou koupit kdekoli.” 

15 lidí zmizelo 

Když člověk přijel na Krym, tak ho jako první čekaly jednotky domobrany na nádraží. Poté viděl dnes už slavné zelené mužíčky, tedy lidi s vojenským výcvikem v uniformách bez znaků. Tehdy ještě Vladimir Putin hovořil o tom, že se jedná pouze o sebeobranu K - Foto: Wikimedia Commons

Když člověk přijel na Krym, tak ho jako první čekaly jednotky domobrany na nádraží. Poté viděl dnes už slavné zelené mužíčky, tedy lidi s vojenským výcvikem v uniformách bez znaků. Tehdy ještě Vladimir Putin hovořil o tom, že se jedná pouze o sebeobranu KFoto: Wikimedia Commons

Jakékoli volby nebo referendum s výsledkem, který se blíží 100 procentům, jsou považovány za podezřelé. „Číslo 97 procent, to jsou lidé, kteří přišli do volebních místností. Všichni ti, kteří byli pro setrvání na Ukrajině, k tomu referendu nešli, protože ho považovali za nelegitimní. K referendu přišli skutečně jen ti, kteří si přáli připojení k Rusku. Jiná otázka je volební účast, oficiálně se mluví o 80 procentech. Já jsem objížděl tamní volební místnosti a přijde mi to jako přehnaná cifra. Tam, kde jsem byl já, byla účast sotva 50 procent, někde 70,” vzpomíná Soukup. 

V jiných zemích před referendem probíhají měsíce dlouhé kampaně, diskuze, týdny se jen cizeluje daná otázka, na kterou budou občané odpovídat. „Tady nic takového referendu nepředcházelo. Nebyl nikdo, kdo by agitoval za setrvání na Ukrajině, protože to už tehdy bylo spojeno s velkou hrozbou, de facto fyzickou. Strach, a často alkohol, šel z těch takzvaných jednotek sebeobrany. Tou dobou zmizelo už asi 15 lidí, proukrajinských aktivistů, nikdo o nich nic nevěděl. Prostě tam nebyla možnost vést jakoukoli proukrajinskou kampaň, což je mimo jiné důvod toho, proč není považováno za legitimní,” vysvětluje host. 

Dotace z Moskvy 

Jak se za poslední tři roky proměnil život lidí na Krymu? „Proběhla určitá deziluze. Měli pocit, že se připojí k Rusku a skokově jim vzrostou platy a sociální dávky. To se samozřejmě nestalo, došlo tam ke spoustě problémů, včetně blokády ze strany Ukrajiny. Podle výsledků sociologického průzkumu z listopadu loňského roku říká 78 procent obyvatel Krymu, že jsou spokojení se situací v regionu. V roce 2015 to bylo 86 procent, nicméně je to pořád drtivá většina,” odpovídá Soukup.  

„Podle výsledků sociologického průzkumu z listopadu loňského roku říká 78 procent obyvatel Krymu, že jsou spokojení se situací v regionu. V roce 2015 to bylo 86 procent, nicméně je to pořád drtivá většina.“
Ondřej Soukup

„Příjmy běžných obyvatel poloostrova podle statistik malinko rostou, loni dosáhly úrovně 19 tisíc rublů, což je necelých 8 tisíc korun. To vypadá jako nízká částka, na druhou stranu jde o skoro 20% meziroční nárůst. Takže ano, příjmy trochu rostou, ale pořád je to hodně závislé na dotacích z Moskvy,” vysvětluje Soukup. 

Podle novináře se na Krymu staví a opravují silnice. „Ty byly skutečně v děsivém stavu, do těch silnic nikdo neinvestoval od doby moskevské olympiády v roce 1980. Tam je obrovský dluh státu vůči infrastruktuře. Právě opravy cest jsou jedním ze dvou nejdůležitějších důvodů, které obyvatelé Krymu uváděli v sociologickém průzkumu jako pozitivní.” 

Autor:  Jan Bumba, Vítek Svoboda
Pořad: Interview Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 11:34, repríza 16:34  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace