Speciál ke krajským volbám: Kdo nakupoval hlasy v tombole, čím mohou překvapit menší strany a dá se na volbách vydělat?

30. září 2016

Jaké šanci mají menší uskupení oproti tzv. velkým hráčům? Co se dá čekat od letošních krajských voleb? A jak je to s financováním politických stran? I na to odpovídá speciál předvolebního vysílání.

Souboj zavedených a alternativních stran

„Vzhledem k tomu, jak jsou nastavena témata volební kampaně – tak se většina politických stran snaží reflektovat celostátní úroveň a ten souboj mezi stranami na celostátní úrovni. A to není dobře,“ uvádí v úvod speciálu politolog Kamil Švec.

Hostem ve studiu je i analytička Marie Bastlová: „Je specifické, že neparlamentní subjekty tady do velké míry představují i hnutí Starostové a nezávislí. Což ale částečně parlamentní subjekt je, protože společně s TOP 09 mají svůj poslanecký klub. Nicméně pro krajské volby se rozešly a kandidují samostatně.“

Hosté speciálu ve studiu, analytička Marie Bastlová a Jiří Skuhrovec (EconLab)

Otázku ohledně rozdělení alternativních stran a jejich vnímání oproti tzv. zavedeným rozebírá i v rámci hnutí ANO: „Nejsem si jistá, nakolik ještě funguje ta prezentace hnutí ANO jako alternativy vůči zaběhnutým politickým stranám. Podle volebního potenciálu, který byl sestavován, má hnutí ANO poměrně velkou šanci do krajských voleb zasáhnout a bude se dělit o první, druhá, možná třetí místa. Ale jestli bude ubírat hlasy zrovna straně Starostové a nezávislí, to si nejsem jistá,“ říká s odkazem na to, že pole, na kterých se tato dvě uskupení utkají, jsou odlišná, protože Starostové sázejí více na lokální politiku, se kterou lídři hnutí ANO podle Bastlové nemají tolik zkušeností.

Severočeši.cz končí

„Byl to poměrně výjimečný, na české poměry, politický subjekt. Upoutali na sebe pozornost několika předvolebními kampaněmi, které byly vedeny nezvyklým způsobem, když to nazvu mírně,“ uvádí Bastlová.

Vysvětluje, že zmíněné kampaně byly založeny na vynakládání vysokých finančních prostředků, tombolách a rozdávání dárků během kampaní. „Byli připraveni a mluvili o tom veřejně, platit za hlasy svých voličů. Rozdávali dárky za to, když jim voliči hlasy dávají. Veřejně proklamovali finanční motivaci za jejich podporu. Stálo za nimi poměrně silné ekonomické zázemí – bytové družstvo Krušnohor, které patří mezi největší v republice.“

Hosté speciálu ve studiu, analytička Marie Bastlová a Jiří Skuhrovec (EconLab)

Podle Bastlové je rozpad důsledkem sporů o přidělování financí za získané mandáty a také nezvládnutí získání moci po úspěchu v komunálních a krajských volbách.

„Překvapení to do jisté míry je. Severočeši opravdu mohli uspět. Takové situace se stávají politickým hnutím, která jsou neukotvená,“ dodává Kamil Švec.

Co strana dostane, když je úspěšná v krajských volbách?

„Čím víc strana dostane hlasů, podle toho dostane v následujících letech příspěvek. U těch úspěšnějších stran je to řádově jeden nebo dva miliony ročně,“ uvádí dále Jiří Skuhrovec z neziskové organizace Econlab a vysvětluje, co platí pro strany, které překročí hranici 5 % získaných hlasů.

„V případě krajských voleb – to jsou jedny z voleb, na kterých se nejhůře vydělává,“ říká Marie Bastlová a připomíná, že výhodou jsou pro strany následně posty, které získají ti, kteří uspějí.


„Ta hranice mezi tím, co je ještě osobní ohodnocení a co je odměna, kterou mu dává strana, ta je velmi vágní,“ upozorňuje Jiří Skuhrovec z EconLab na slabinu českého systému.

Jaký zisk může být spojen s úspěchem v krajských volbách? „Legálně – žádný dramatický,“ odpovídá se smíchem Skuhrovec. Za příklad přínosu uvádí: „Je tu možnost například nominovat člena strany do dozorčí rady nemocnice, kterou má téměř každý kraj a tam mohou být nějakým způsobem honorováni. Což je tak na hranici něčeho, co je společensky přínosné, ale dělá se to celkem běžně.“ Tím se ovšem stává odměna honorářem pro člena strany, nikoli pro stranu jako takovou.

Dále hosté rozebírají například ne zcela jasné financování některých stran. Kdo je podle nich černým koněm voleb? Poslechněte si celý volební speciál Českého rozhlasu Plus.

autor: bum
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.