Úspěch Sputniku šokoval i sovětské propagandisty. Vesmír do té doby nikoho moc nezajímal

Repliky první umělé družice Sputnik 1 vystavilo pražské planetárium. Modely vyrobili zaměstnanci planetária s využitím 3D tiskáren. Jejich rozměry odpovídají skutečným rozměrům původní družice a oba jsou v Česku unikátní. - Foto:  ČTK, Roman Vondrouš

Repliky první umělé družice Sputnik 1 vystavilo pražské planetárium. Modely vyrobili zaměstnanci planetária s využitím 3D tiskáren. Jejich rozměry odpovídají skutečným rozměrům původní družice a oba jsou v Česku unikátní.Foto:  ČTK, Roman Vondrouš

Přesně před šedesáti lety, 4. října 1957, dokázal Sovětský svaz vypustit první družici na oběžnou dráhu. O den později bylo na světě jen velmi málo lidí, kteří by neznali slovo Sputnik. Noviny ve východním bloku psaly, že socialistická společnost uskutečňuje tužby lidstva, a spekulovalo se, za jak dlouho stanou lidé na cizích planetách. „Bylo to naprosto zásadní, šlo o zrod celé kosmonautiky," říká redaktor serveru Kosmonautix.cz Lukáš Houska.

Fakt, že to první dokázal Sovětský svaz, navíc tak rychle, bylo jedno velké překvapení pro celý svět. Až o tři měsíce později, 31. ledna 1958, svou družici Explorer 1 vypustily Spojené státy. 

„Sovětská garnitura nepřikládala vyslání čehokoli do vesmíru žádnou velkou váhu. Sovětský tisk původně o Sputniku skoro neinformoval, změnila to až reakce ze zahraničí," připomíná Houska. 

Sputnik by nevznikl bez armády. Raketa R-7 se měla stát především nosičem jaderných zbraní. A protože tehdy nebylo jasné, jak těžké budou hlavice, byla projektována jako velmi výkonná. Na vzdálenost osmi tisíc kilometrů dokázala dopravit až pět tun. 

Spojené státy sice měli Wernhera von Brauna, který je nakonec dostal na Měsíc, ale v balistických raketách původně neviděli potenciál. Primárním nosičem jaderných zbraní pro ně byly bombardéry - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0,  NASA

Spojené státy sice měli Wernhera von Brauna, který je nakonec dostal na Měsíc, ale v balistických raketách původně neviděli potenciál. Primárním nosičem jaderných zbraní pro ně byly bombardéryFoto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, NASA

„Měla tak dostatek paliva a síly, aby dokázala vynést náklad až na oběžnou dráhu. Teprve po jejím úspěšném odpálení sovětská vláda svolila, že její konstruktér Sergej Koroljov může uskutečnit svůj sen a vypustit družici do vesmíru. Byl to vlastně vedlejší produkt vojenského výzkumu,“ vysvětluje Houska. 

Zahanbení Američané 

Američany překvapily rozměry Sputniku, v průměru měřil skoro šedesát centimetrů a vážil přes osmdesát kilogramů. „Uznávali, že Sověti vyrábějí dobré traktory, ale nechápali, jak mohli do vesmíru vyslat družici, když nedokážou sestrojit ani automatickou pračku. Proto to mělo takový ohlas v tisku,“ upozorňuje Houska. 

Na palubě Sputniku nebyly žádné vědecké přístroje, jen vysílačka, která měla dokázat, že se družice skutečně dostala na oběžnou dráhu. Nad rámec toho ale pípavý signál dokázali zachytit vědci a využít ho k měření atmosféry a ionosféry nebo k dokázání Dopplerova jevu.

Ohromen ohlasem prvního Sputniku povolil sovětský vůdce Nikita Chruščov start druhého, který v den výročí VŘSR na oběžnou dráhu vyneslu fenu jménem Lajka. Ta ale několik hodin po startu uhynula. „V Sovětském svazu týrání zvířat nikdo neřešil, ale ve Spojených státech se proti mučení zvířat ve jménu vědy konaly protesty a létákové kampaně,“ přibližuje Houska. 

Čtěte také: Sovětský pes závodil s americkou opicí. Vyhrál, ale Lajka uhořela zaživa

Po úspěchu s Lajkou se Sověti zaměřili na vyslání prvního člověka do vesmíru, po letu Jurije Gagarina 12. dubna 1961 ale jako by nevěděli, co dál. Jestli se zaměřit na orbitální stanice, nebo se vydat k Měsíci. „Tato nejistota ve spojení s nedostatkem financí vedla k tomu, že tento vesmírný závod nakonec vyhrály Spojené státy,“ uzavírá Houska. 

Jsou lety do vesmíru stále ještě dobrodružstvím? V jakém stavu je dnes ruská kosmonautika? Poslechněte si celé Interview Plus >>
Autor:  Jan Bumba, Michael Erhart
Pořad: Interview Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 11:34, repríza 16:34  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace