V indexu finanční gramotnosti jsme stále průměrní. Nejhůř jsou na tom ti nejmladší, konstatuje výzkumnice

Vedoucí výzkumu společnosti SC&C Jana Hamanová upřesňuje, že ve výzkumu pro Českou bankovní asociaci dosáhli Češi průměrného výsledku 56 bodů ze 100, tedy o bod víc než v tom loňském. Zároveň si ale začali odkládat více peněz jako finanční rezervu.

„Představujeme si, a Česká bankovní asociace, banky a i mnohé jiné instituce také, že odpovědi na tyto otázky by měla zvládnout většinová populace. Myslíme si, že by úroveň znalostí měla být tak 70, 80 bodů ze 100,“ konstatuje Hamanová.

Zvýšení o 1 bod oproti předchozímu výzkumu není podle ní to, co by výzkumníci očekávali. Ani v případě mladší generace, i když je finanční gramotnost ve vzdělávacích plánech středních i základních škol, nejde o skokové nárůsty směrem k lepšímu výsledku.

Dědí se finanční (ne)gramotnost?

Jana Hamanová uvádí, že v rámci finanční gramotnosti jsou na tom hůř ti nejmladší. Čím jsou lidé starší, tím je výsledek lepší, přičemž silný vliv na to má i dosažené vzdělání. Výzkumnice se domnívá, že svou roli hraje i to, že lidé mezi 18 a 29 lety se ještě tolik nesetkávají s praxí.

„Pro většinu studentských kont je normální, že jsou zdarma, neřeší tedy žádné poplatky. Většina lidí ve věku 18 až 29 let jsou studenti, kteří žijí v domácnosti, kde se ještě nemusí o něco starat. Možná si přivydělávají na brigádě, ale to mají jako bonus sami pro sebe. Nejsou v té každodenní realitě, že by museli dávat dohromady domácí rozpočet,“ vysvětluje Hamanová.

Dodává, že za situaci nemůže jen škola, protože základním vzorem je podle jejího názoru rodina. „Z výzkumu OECD o finanční gramotnosti jsem zjistila, že snad pouze 40 % českých respondentů uvedlo, že si dělá nějaký domácí rozpočet. V průměru v EU nebo zemích OECD je to 57 %. Když si jen 40 % domácností dělá rozpočet, dává proti sobě příjmy a výdaje a pravidelně to sleduje, tak se nemůžeme divit, že finanční gramotnost dosahuje 56 bodů ze 100,“ říká Jana Hamanová.