V rakouských prezidentských volbách šlo o souboj dvou vizí budoucí podoby Rakouska, říká politoložka

5. prosinec 2016

Rakouským prezidentem bude Alexander Van der Bellen, který vyhrál opakované druhé kolo prezidentských voleb. V Rakousku tak končí rekordně dlouhá kampaň, která trvala téměř rok. Bývalý předseda Zelených porazil kandidáta Svobodných Norberta Hofera. Dá se volba interpretovat jako vybírání mezi dobrem a zlem, jak se zdá z některých komentářů?

„Myslím, že to, co vidíme v rakouských volbách a co je nesmírně důležité, je souboj idejí. Můžete to vnímat velice optimisticky jako návrat politiky. Tentokrát jsme měli proti sobě dvě vize Rakouska a vy se můžete přiklonit buď na jednu, nebo na druhou stranu. To je výhoda demokracie. To znamená, že šlo o souboj dvou vizí, jak bude vypadat Rakousko v roce 2020, 2030,“ vysvětluje politoložka z Vídeňské univerzity Anna Durnová.

Domnívá se, že pokud zůstaneme u toho, že politika je souboj idejí a týká se každého z nás, tak byla dobrá zpráva, že v prvním kole neuspěli kandidáti tradičních stran. Kandidáti dvou stran, které nejsou tak etablované, měli možnost skutečně mluvit o tématech, i když kampaň byla dlouhá a došlo i na urážky.

Rakousko dostálo svému konzervatismu


Evropa potřebuje zrevidovat, za co vlastně bojuje. Rakouské volby krásně ukazují nový politický konflikt mezi proevropským liberalismem a národně orientovaným konzervativismem. To jsou dvě síly, které vidíme i v jiných evropských zemích. Důležité je si na té proevropské, liberální straně říct, za co vlastně bojujeme a proč je to pro nás podstatné. Je to jen nějaké udržování sedmdesátiletého statu quo, který jsme v roce 1945 vymysleli jako pojistku proti další válce, nebo je to něco víc? ANNA DURNOVÁ

Prezidentské kampani dominovalo několik témat. V první fázi to byly dozvuky migrační krize, které dával do popředí Norbert Hofer. Alexander Van der Bellen byl podle Durnové tlačen do role toho, kdo jich chce v Rakousku více, čemuž nahrálo i jeho prohlášení, že bude prezidentem všech, kteří v Rakousku pobývají. Volební téma se stalo i z faktického opakování voleb, což vedlo k debatě o fungování rakouských institucí.

„Ve 3. fázi volebního boje se díky Trumpovi a brexitu stala největším tématem otázka případného výstupu Rakouska z Evropské unie a její celkové směřování. Rakousko dostálo svému konzervativnímu charakteru a ukázalo se, že o tohle nestojí, že nechce takovou velkou změnu,“ říká Anna Durnová.

Reakce západních médií a politiků na výsledky rakouských prezidentských nejlépe charakterizuje slovo „úleva“. Politici Van der Bellenovi gratulovali a naznačovali, že mají radost z výsledku. „V podstatě lze říct, že úleva je asi nejtrefnější. Ta úleva spočívá v tom, že se nemusí jednat hned, nemusí se vymýšlet nějaký zázračný a okamžitý lék proti populismu, ale máme třeba pár měsíců čas,“ hodnotí to politoložka Durnová.

Poslechněte si celé Interview Plus s politoložkou z Vídeňské univerzity Annou Durnovou >>

autoři: Michael Rozsypal , jpr
Spustit audio