Voliči si konce koalice KDU-ČSL a STAN ani nevšimnou, myslí si komentátor Honzejk

„Koalice si dala velice vysokou laťku a bylo jasné, že když se ji v několika po sobě jdoucích průzkumech nebude dařit překonávat, bude na straně lidovců narůstat nervozita a pochybnosti, zda spolupráci nepřehodnotit,“ vysvětluje.

KDU-ČSL už za sebou má nepříjemnou zkušenost, kdy se strana v roce 2010 nedostala do Poslanecké sněmovny. A lidovci to nechtějí znovu riskovat. Tím spíš, že právě oni jsou ve volební koalici mnohem silnějším partnerem, jejich preference se pohybují okolo 6 až 7 procent.

Politickým insiderům může připadat ukončení koalice směšné, ale důležité je, jak to hodnotí voliči. A ti zatím volební koalici ani moc nezaznamenali, takže jim to bude jedno.Petr Honzejk

Povědomí o koalici není příliš vysoké, což je především chyba aktérů. Billboardy se společným logem a předsedy Pavlem Bělobrádkem a Petrem Gazdíkem se ironicky začínají objevovat v době, kdy se uvažuje o konci celého projektu.

Konec koalice, ne spolupráce

Podle Honzejka ale stále není nic ztraceno. „Pokud skončí koaliční projekt a zůstane jiná forma spolupráce, zmizí smrtící desetiprocentní hranice pro vstup do Sněmovny, ale z pohledu voliče to bude úplně totéž,“ myslí si. Starostové by pak byli na společné kandidátce, podle platné dohody mají 6 ze 14 volebních lídrů.

„Od lidovců by to ale předpokládalo značnou velkorysost. A je otázka, jestli ji mají v genech. Starostové sice podle slov Pavla Bělobrádka nic než koalici nechtějí, ale proč by jim to vlastně mělo vadit?“ ptá se Honzejk.

Starostové měli velké oči

Samostatně se totiž do Sněmovny nedostanou, a navíc budou mít problém překonat tříprocentní hranici, aby dosáhli na příspěvek od státu. A podle komentátora se právě o variantě KDU-ČSL s podporou STAN nyní mezi starosty intenzivně mluví.

Lidovci v koalici doručují svůj díl hlasů, ale příspěvek starostů chybí. A hranice 10 procent proto nedosahují.Petr Honzejk

„Starostové měli po krajských volbách v roce 2016 velké oči, protože v koalicích s jinými uskupeními získali okolo 10 procent hlasů, a to se krátkodobě promítlo i do celostátní podpory, kdy začali atakovat pětiprocentní hranici. Nakonec se ale ukázalo, že na celostátní úrovni nemají voličům co nabídnout,“ myslí si.

Projekt velmi dobře funguje na komunální a krajské úrovni, do které se volí jiným způsobem a voliči hodně dají na regionální osobnosti. Na vyšší úrovni je ale název hnutí limitující, voliči podle Honzejka nechápou, proč by měli starostové vytvářet celostátní platformu.