Žáci mají hodnotit učitele: „Naším cílem není udělat revoluci přes noc,“ vysvětluje předseda České středoškolské unie

22. listopad 2016

„Projekt Revoluce na střední chce přinést naše myšlenky a pohledy. A na základě těchto myšlenek diskutovat,“ říká Štěpán Kment v Interview Plus.

„Jak to vnímáme my, tak školství po Sametové revoluci prožilo také svoji vlastní revoluci. Ne úplně ale došlo k revoluci v tom, jak je v systému vnímán žák. A my k té kultivaci chceme přispět,“ vysvětluje předseda České středoškolské unie Štěpán Kment v Interview Plus.


Jde o přístup učitele. Aby vnímal, že cílem je žáka vzdělat a pomoci mu ve vzdělání. Vztahy ve škole nemusí být nutně postavené na tom, že jde o dvě znepřátelené strany.Štěpán Kment

A jak na to? Unii se zamlouvá teorie vzdělávání, která je zaměřená na žáka. Chtějí změnit uvažování pedagogů v tom smyslu, aby nepohlíželi na žáky jen jako na kolektiv, ale jak říká, cílem je nahradit tento model pohledem na žáky jako na jednotlivě myslící osobností. „Je třeba myslet více na individualizaci a osobní přístup,“ říká.

Pracovat s učiteli

„Pro kvalitu školství jsou určující učitelé. Ve druhé části naší kampaně, kterou jsme nazvali Katalog požadavků, jsme uvedli priority.“

Letos maturující Štěpán Kment vysvětluje, že jedním z požadavků je snížení počtu žáků v českých třídách na 24, dále také metodická pestrost ve výuce. „Vystupujeme proti tomu, aby výuka byla pouze frontální vyučování a známky pouze 1 až 5.“

Své návrhy konzultují členové České středoškolské unie s vedoucím kabinetu ministryně školství Valachové „Naším cílem není udělat revoluci přes noc,“ dodává.

Ještě v lednu uvedl pro E15, že o jejich výzvy se ministerstvo nezajímá. Dnešní situace je jiná. Jak říká, diskuze pokračuje. Vše začalo otevřeným dopisem, který podepsalo 6000 žáků a jehož požadavkem byla změna tzv. pamlskového zákona. Ten díky tomu neplatí na středních, ale jen na základních školách.


Štěpán Kment se už několik let účastní mimoškolních projektů jako například Pražského studentského summitu, Českého modelu amerického kongresu, Evropského parlamentu mládeže a dalších. Na svém gymnáziu je předsedou tamějšího studentského parlamentu a dále se angažuje jako člen mediálního týmu Člověka v tísni. Zkušenosti čerpá i jako projektový manažer v produkční agentuře. Do Unie vstoupil již při jejím založení v roce 2013 a postupně se dostal až na pozici předsedy / zdroj: stredoskolskaunie.cz

Nástroj pro dialog: Žák hodnotí učitele

„Jsou složky, které žák umí ohodnotit dobře a jsou složky, kde to nedokáže,“ vysvětluje na téma kariérního řádu pro pedagogy, kde je v plánu také atestační řízení. V něm formou hodnotícího pohovoru má obhajovat učitel svoji práci a součástí procesu budou zprávy ředitele školy, školního inspektora atd.

„My jako jednu z možností navrhujeme, aby součástí jednoho z těch čtyř podkladů pro atestační řízení byly interpretované výsledky žákovského hodnocení. Je tedy důležité zmínit, že pokud by žáci hodnotili školu, školské služby a vyučování, měl by vzniknout institut koordinátora toho hodnocení. Ten by měl žákovská hodnocení i zpracovat,“ odpovídá Michaelovi Rozsypalovi.

Jako příklad uvádí, že pokud pět žáků z třiceti označí výklad učitele za nesrozumitelný, jedná se o menšinu. Funkce koordinátora by tak měla eliminovat tzv. vyřizování si osobních účtů. Kment zkratku, která směřuje k tomu, že hodnocení žáků ovlivní plat učitele, odmítá. „Nenavrhujeme, aby žáci odpovídali na to, jestli je škola baví nebo ne. To není ani dobře položená otázka. Chceme, aby hodnotili, jestli je jim škola otevřená, jak vnímají služby školy a další. To jsou závěry, které by měl mít k dispozici i ředitel školy.“

Pokud se chcete dozvědět více o tom, co navrhuje Česká středoškolská unie, poslechněte si celé Interview Plus >>

autoři: Michael Rozsypal , bar
Spustit audio