Kde se vzalo nepřátelství mezi Čechy a Němci?

Odsun Němců z Československa je jednou z tragických kapitol soužití mezi těmito dvěma národy - Foto:  archiv D. Hertla

Odsun Němců z Československa je jednou z tragických kapitol soužití mezi těmito dvěma národyFoto:  archiv D. Hertla

„Pokud předně běží o Němce v našich zemích, je náš program znám dávno: území, obývané Němci, je území naše a zůstane naším. My jsme vybudovali svůj stát, my jsme jej udrželi, my jsme jej budovali znova. (…) Opakuji: my jsme vytvořili náš stát. Tím se určuje státoprávní postavení našich Němců, kteří původně do země přišli jako emigranti a kolonisté,“ řekl T. G. Masaryk ve svém Poselství Národnímu shromáždění 22. prosince 1918.

Jak lze na tento projev, a především na nastavený směr vývoje, pohlížet? Petr Pithart, host pořadu, k němu říká: „Byl to docela kontroverzní projev. Vyvolal velké roztrpčení právě proto, že použil slovo ,kolonisté‘. Ale nějak se to Československo založit muselo. A je třeba dodat, že takový počet Němců tehdejší představitelé budoucího státu na mírových konferencích nechtěli.“ 

Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevá, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Hostem pořadu je Petr Pithart.

Středověka kolonizace 

Vraťme se ale ke klíčovému pojmu „kolonizace“: „Koncem 12. a počátkem 13. století začali čeští panovníci zváti Němce ze sousední říše ve velkém množství do země. Němečtí přistěhovalci zakládali u nás města, organizujíce v nich obchod a řemesla i hutnictví,“ napsal Emanuel Rádl ve své knize Válka Čechů s Němci. 

Petr Pithart vysvětluje: „Do roku 900 všechno, co bylo nad 400 metrů vysoko, byla divočina. Tam nikdo nežil, zvláště pak v lesích, a bylo třeba zkultivovat půdu, zakládat města a ti, nepřesně řečeno, Němci – byli to Bavoři, Sasové a další – to uměli lépe než my. Oni nebyli lepší než my, ale tak šel prostě pokrok, od západu k východu. A připomeňme si současnost, co jsou dnešní investiční pobídky? To je velmi podobná situace… “ 

Reinmar von Zweter na ilustraci z Codexu Manesse - Foto: Wikimedia Commons

Reinmar von Zweter na ilustraci z Codexu ManesseFoto: Wikimedia Commons

Klíčové je vnímání pojmu kolonisté, právě ten totiž evokuje anglické kolonisty na severoamerickém území. Tak tomu ale v tomto případě opravdu nebylo. „Kolonistou můžete být v první, druhé generaci, ale po 500, 600 letech nejste kolonisté, ale spořádaní poddaní daného panovníka,“ dodává Petr Pithart. 

Různé pojetí národa 

Pojetí národa bylo jiné, než od 19. století. Básník Reinmar von Zweter – první básník, o kterém bezpečně víme, že vstoupil do služeb českého krále a žil v 1. polovině 13. století – tak mohl napsat v jedné své básni: „Narodil jsem se u Rýna, rost v Rakousích, však Čechy vlast má jediná.“ 

„Když ve společnosti stoupá napětí, často to bývá sociální, tak většina lidí přistoupí na černobílé vidění světa, protože to je jednodušší,“ vysvětluje Petr Pithart. A tak se nám čas od času téma soužití Čechů s Němci vrací do veřejného prostoru. Jistě s tím může souviset 19. století, kdy se formují národy na jazykovém principu, a v polovině 19. století se čeští Němci rozhodli být součástí „velkoněmecké říše“. Pak připomeňme vznik Československa, kde se 3 milióny Němců staly pouhou národnostní menšinou, ale také tragédie 20. století, kdy nacionalismus, a zvláště pak německý nacismus, přivedly na svět mnoho utrpení.  

Pořad: Jak to bylo doopravdy  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí 20:10; repríza sobota 14:34;  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 20. února  2017     Audio  rubrika: Jak to bylo doopravdy

    Vyhrávali Velkou pardubickou jenom muži?

    Velká pardubická je prestižní dostihový závod, jehož historie sahá do 2. poloviny 19. století. Je to nejobtížnější dostih na pevninské části evropského kontinentu a druhý nejobtížnější na světě. Zúčastnit se tohoto...

     
  • 6. února  2017     Audio  rubrika: Jak to bylo doopravdy

    Byl Přemysl Otakar II. zabit zradou české šlechty?

    „Ač zmíněný král viděl úplnou porážku svých rytířských šiků a že takřka všemi již jest opuštěn, přece nehodlal ustoupit našim vítězným praporům, nýbrž bránil se, obřím duchem i mravem, s podivuhodnou statečností, až...

     
  • 30. ledna  2017     Audio  rubrika: Jak to bylo doopravdy

    Existoval československý národ?

    Dne 28. října 1918 zasedal v pražském Obecním domě Národní výbor československý – Antonín Švehla, Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár. Byl vyhlášen československý stát. Klíčové pro tento nový...

     

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace