Komunistická justice – věděli „ti nahoře“ o vykonstruovaných procesech?

15. květen 2017

Po únoru 1948 se v Československu změnilo takřka vše. Komunistická strana řídila veškeré dění ve státě i v životě jednotlivců. Formálně existovala soudní moc, jeden z pilířů fungování státu, ale nacházíme zcela jednoznačné důkazy, že i celá justice byla řízena komunisty.

Jednotlivci, jejichž jména jsou z archivních dokumentů známá a nezpochybnitelná, rozhodovali o životě a smrti lidí, o jejich věznění a týrání.

Několik měsíců po únoru znamenalo změny ve všech oblastech života. V říjnu 1948 pak projednával komunistický parlament zákon, který zřizoval „tábory nucených prací“. Tam se lidé dostali bez rozsudku, často i bez jakéhokoliv zdůvodnění. Rozhodnutí bylo bez možnosti odvolání.


Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii pořadu měl Michal Bureš. Hostem je historik doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.

Historik doc. Michal Stehlík říká: „Inspirace podobnými tábory ze SSSR je jednoznačná a tímto zákonem se uzákonilo vyloučení některých lidí ze společnosti. Stačilo jenom neposlouchat stranu, která vládla.“ Politicky vykonstruované soudní procesy jsou stále alarmujícím důkazem toho, jaká mašinérie vládla více než 40 let v Československu.

Historik Miroslav Lehký k tomu uvedl: „Ve vykonstruovaných soudních a politických procesech, jimiž se komunistický režim zbavoval osob nesouhlasících s režimem na základě vyšetřování Státní bezpečnosti při použití mučení, hrubého fyzického a psychického násilí, bylo odsouzeno v letech 1948 – 1989 více než 257 tisíc osob. Pakliže k tomu přidáme osoby odsouzené vojenskými soudy, tak je to víc než 267 tisíc osob. Popraveno z politických důvodů bylo celkem 248 osob, z toho jedna žena.“

Dnes se nám to může zdát absurdní, ale opravdu došlo ke spojení bezpečnosti, prokuratury, soudců a dokonce i obhájců pod taktovkou Státní bezpečnosti, vysvětluje historik Michal Stehlík. A doplňuje: „V první vlně byli obětí političtí odpůrci, ve druhé vlně ideoví (tedy příslušníci církví) a ve třetí vlně, pod heslem zostření třídního boje, se pak začali mezi sebou likvidovat sami komunisté, přesně v duchu ,revoluce požírá své děti ‘.“

Klíčové je, že politicky vykonstruované procesy, které řídili komunisté – třeba v tzv. bezpečnostní pětce či přímo na ÚV KSČ – nalézáme v celé historii komunistického Československu. „Někdy se říká, že ti ,nahoře‘ ani nevěděli, co se děje. Ale máme důkazy, přímé důkazy a konkrétní jména, že komunisté nejen ovlivňovali soudní procesy, ale také je řídili,“ uvádí historik Michal Stehlík.

Prokurátor Josef Urválek

Zajímavé je také to, jak se měnila dobová rétorika a je třeba také zopakovat, že jejich stanovisko bylo, že ve státě přece žádní političtí vězni nejsou. Otázkou tak zůstává, jaká byla a je odpovědnost dotyčných, jejichž jména jsou v archivních dokumentech a kteří jsou jednoznačně odpovědní za zmařené lidské životy a za utrpení desetitisíců lidí.

Byli dotyční potrestaní? „To je naše specialita, že potrestáni nebyli. Byly tady snahy o potrestání, někteří se i dostali před soud, ale pokud jde o vinu a odpovědnost, tak s tím jsme se nevyrovnali a těžko se už vyrovnáme, jak čas plyne,“ odpovídá historik Michal Stehlík.

autor: ide
Spustit audio