Rozhodla o odsunu Němců z Československa po válce Postupimská konference?

Transport vysídlených českých Němců po druhé světové válce - Foto:  Sudetendeutsche Stiftung,  CC BY-SA 1.0

Transport vysídlených českých Němců po druhé světové válceFoto:  Sudetendeutsche Stiftung, CC BY-SA 1.0

V prvorepublikovém Československu žily přinejmenším tři národy, jak uváděl historik Josef Pekař. Měl na mysli Čechy, Slováky a Němce, kterých byly zhruba 3 milióny. Období 2. světové války, krutých let nacistické nadvlády a Protektorátu Čechy a Morava přinesly zásadní změny i v této oblasti. Strach a skepse ovládly nejen Československo a jedním z důsledků byl požadavek, aby na našem území dále němečtí obyvatelé nežili.

Prezident Edvard Beneš již po atentátu na Heydricha získal příslib od spojenců, že „v principu nebudou oponovat odsunu minorit z území Československa za účelem etnicky homogenního národního státu“, jak uvádí ve své studii O terorismu a heroismu v české historii historik Milan Hauner. 

Odsun Němců z Československa - Foto: Česká televize

Odsun Němců z ČeskoslovenskaFoto: Česká televize

Německý národ přestal být lidským 

Sám Beneš po návratu z exilu do Československa pak vyslovoval veřejně požadavek, že je „třeba německý lid definitivně vylikvidovat, protože tento národ přestal být lidským a je jednou jedinou velikou lidskou stvůrou“. A dlužno dodat, že to je zcela příznačné pro tehdejší atmosféru ve společnosti. A také pro vnímání těch, kteří válku a její hrůzy zažili. 

Horečná diplomatická vyjednávání po válce, která navazovala již na koncepce o odsunu Němců, na kterém byla v podstatě shoda, pak nabrala na obrátkách. Spojenci (Sovětský svaz, Velká Británie a Spojené státy americké) považovali za klíčové, aby odsun byl proveden „organizovaně a spořádaně“, také s ohledem na tehdejší situaci ve zcela zničeném Německu. Ale to už byly divoké odsuny součástí tehdejší československé reality 

Zástupci velmocí na postupimské konferenci (sedící zleva: Clement Attlee, Harry Truman, Josef Stalin) - Foto: Wikimedia Commons, Public domain

Zástupci velmocí na postupimské konferenci (sedící zleva: Clement Attlee, Harry Truman, Josef Stalin)Foto: Wikimedia Commons, Public domain

Postupimský alibismus 

Na přelomu července a srpna pak proběhla klíčová konference v Postupimi a v rozsáhlém několikasetstránkovém dokumentu nalézáme jedinou krátkou větu, která konstatuje, že spojenci souhlasí s odsunem Němců, respektive i Maďarů. Ale možná proto, abychom se zbavili jistých výčitek z naší historie, tak se nám objevil mýtus, že právě tato konference rozhodla o odsunu.  

Historik Oldřich Tůma k tomu dodává: „Nejprve byla etapa divokého odsunu (a to se týkalo zhruba půl miliónu Němců) a pak teprve spořádaný odsun dle podmínek Postupimské konference, ale ta sama o něm nerozhodla. O něm bylo rozhodnuto již dříve. Je to sice základní dokument, který se toho týká, ale je tam jeden jediný paragraf. Ale je tam.“ 

Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek. Hostem byl historik PhDr. Oldřich Tůma, Ph.D., režii měl Michal Bureš. 

Pořad: Jak to bylo doopravdy  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí 20:10; repríza sobota 14:34;  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace