Zaplatila sbírka Národ sobě výstavbu Národního divadla?

Národní divadlo obestírá množství mýtů - Foto: Wikimedia Commons

Národní divadlo obestírá množství mýtůFoto: Wikimedia Commons

Jak vznikala Zlatá kaplička v Praze, tedy proslulé Národní divadlo? A kdo výstavbu zaplatil? Byla to opravdu proslulá sbírka Národ sobě, nebo to bylo jinak?

Dlouho očekávaný den, den otevření Národního divadla, přišel 11. června 1881. Po dlouhých 13 letech stavby, také různého dohadování a dalších peripetií, zazněla premiéra Smetanovy Libuše.  

V královské lóži zasedl korunní princ Rudolf Habsburský a hlediště obsadila privilegovaná tehdejší smetánka. Po pár týdnech ale přichází tragický požár, novotou svítící Národní divadlo během několika hodin přijde o střechu a takřka celý interiér a nastává horečnaté období sbírky na rekonstrukci a obnovení. 

Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek. Režiíroval Michal Bureš. Hostem je historik PhDr. Jiří Rak, Ph.D.

Německá stopa a bohatí donátoři 

Podíváme-li se na proslulou sbírku pro české divadlo, tak nás jistě zaujme text z Národních listů, kde císařský rada Josef Morawetz z Velkého Března, německé národnosti, uvedl: 

Interiér Národního divadla v Praze by bez mnoha donátorů nebyl tak okázalý - Foto:  Národní divadlo

Interiér Národního divadla v Praze by bez mnoha donátorů nebyl tak okázalýFoto:  Národní divadlo

„Přesvědčen, že hrozné plameny šlehající v nešťastný den – neb tak navždy nazývati bude národ československý 12. srpen – z překrásné budovy Národního divadla, pohltily svár mezi oběma věhlasnými národy království českého, spěchám, abych Vás zpravil, že českoněmečtí soukmenovci béřou největšího podílu na nesmírném neštěstí našem.“ Součástí tohoto textu bylo zaslání peněžního příspěvku. Takže můžeme vyvracet jeden z mýtů, a to ten, že pouze Češi přispěli na „své“ divadlo. 

Překvapením pak může být, že bez zásadní finanční pomoci habsburského dvora by vůbec nemohlo být Národní divadlo postaveno. Ostatně i souhlas dvora byl nezbytný pro otevření jakékoliv veřejné budovy v tehdejší monarchii. Ale výčet těch, kteří přispěli, mezi které patřili šlechtici a představitelé rozvíjející se podnikatelské vrstvy pak vyvrací další z mýtů, že pouze chudí lidé zajistili svými skromnými penězi vznik Národního divadla. 

Mýty bude vyvracet historik Jiří Rak - Foto: Eva Filipová

Mýty bude vyvracet historik Jiří RakFoto: Eva Filipová

Časopis Světozor píše… 

Proč ale tyto mýty vůbec vznikly? Je pro nás tak obtížné přistoupit na některá historická a ověřitelná fakta? Stále přežívá jistý nepravdivý a do oblasti mýtů patřící názor, který byl otištěn v článku časopisu Světozor v roce 1881: 

„Divadlo toto vystavěl si národ, totiž národ v tom smyslu, v jakém toho slova se u nás zvláště užívá. Neplynulyť příspěvky k němu ani z panských palácův, ani ze zpanštělých sídel burzovních miliónářů, nýbrž ze skromných příbytků českého uvědomělého rolnictva, průmyslnictva a měšťanstva, z těch tichých chaloupek, ve kterých se nám rodili největší géniové, z grošů chudé vdovy, z mozolů chudeného dělníka, z toho, co sobě utrhl chudý řemeslník, chudý student, chudý učenec…“ 

Pořad: Jak to bylo doopravdy  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí 20:10; repríza sobota 14:34;  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace