Krátce z Plus18. srpna  2017  

Severní Korea chce jadernou zbraň kvůli obraně, říká analytik

Severokorejský diktátor je cokoli jiného, jen ne blázen a na Spojené státy jadernou zbraní nezaútočí - Foto:  ČTK/AP

Severokorejský diktátor je cokoli jiného, jen ne blázen a na Spojené státy jadernou zbraní nezaútočíFoto:  ČTK/AP

Před pár dny to vypadalo, že napětí na korejském poloostrově může přerůst až ve vojenský konflikt. Teď se zdá, že naději má diplomatické řešení krize. Podle Chicago Tribune kromě Severní Koreje totiž zastává konstruktivnější postoj i Jižní Korea a Spojené státy. Jak reálné je riziko válečného konfliktu? „Reálné je vždycky, zde o něco reálnější,” říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jan Blinka, který byl hostem Interview Plus.

Nakolik je reálný vojenský konflikt? „Reálný je v každém případě, vždycky je to jedna z možností. V tomto případě je reálnější, než v jiných vztazích dalších států, ale není v zájmu žádného ze států, a především Severokorejců,” odpovídá host.  

Severní Korea si podle Blinky dobře uvědomuje, že by v případném konfliktu neobstála. „I když dávají Severokorejci na obranu a zbrojení 23 procent HDP, což je 3,5 miliardy dolarů ročně, je to nepoměrně méně než výdaje Jižní Koreje. Ta dává 35 miliard dolarů, tedy desetkrát více, Spojené státy pak stonásobně více,” vysvětluje. 

Autor:  Jana Trpišovská
Krátce z Plus18. srpna  2017  

Je málo mléčného tuku, vysvětluje extrémní růst cen másla svaz mlékáren

Budeme za máslo platit stále více? - Foto: Fotobanka Pixabay

Budeme za máslo platit stále více?Foto: Fotobanka Pixabay

Cena másla dál roste. Máme se smířit s tím, že za čtvrt kila zaplatíme víc než padesát korun, protože po živočišných tucích je ve světě velký hlad a obchodníci i proto nasazují astronomické marže? Nebo je máslo drahé proto, že jsme ochotni vydávat za něj stále víc? „Za vysoké ceny másla nemohou obchodníci. Tvoří ji především výrobci,“ upozornil v pořadu Pro a proti viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR pro obchod Pavel Mikoška.

Předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček je přesvědčen, že máslo dnes stojí tolik, protože si to žádá trh. „Cena másla vyrostla díky vysoké poptávce po mléčném tuku, kterého je v současné době daleko méně, a to z mnoha důvodů,“ řekl Kropáček. Podívejte se na celou diskuzi na videu: 

Autor:  Jana Trpišovská
Krátce z Plus17. srpna  2017  

Proti hlučným a opilým turistům ať tvrdě zasahují strážníci, žádá Asociace CK

Jak se vypořádat s davy turistů řeší nejen Praha, ale i další města republiky - Foto: Øyvind Holmstad CC-BY-SA-3.0

Jak se vypořádat s davy turistů řeší nejen Praha, ale i další města republikyFoto: Øyvind Holmstad CC-BY-SA-3.0

Na špici sezóny se turistické centrum Prahy a některých dalších historických klenotů Česka potýká s davy turistů. S nimi rostou tržby obchodníků, hoteliérů, restauratérů i zisky obecních pokladen. Zároveň ale ubývá klidu a životního prostoru obyvatel těchto turisticky přitažlivých lokalit. „Myslím, že to je o harmonizaci extrémů, to je všechno,“ uvedl v pořadu Pro a proti místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.

„Nedovedu si představit, že to, co se děje v některých pražských ulicích, by se dělo v Paříži, v Londýně nebo jinde. Tam by zasáhla tvrdě policie a pokuty by byly tak vysoké, že by si to nikdo nedovolil,“ pokračuje Papež. Pražský radní a místostarosta Prahy 1 Daniel Hodek (ČSSD) také považuje za důležité oddělit turisty, kteří dělají zásadní problém. „Není to jen o množství, ale o kvalitě turistů.“ 

„Opravdu jsou lokality, kde se v centru města nevyspíte, například kolem Dlouhé ulice nebo ulice V Kolkovně. To byly dříve příjemné rezidenční oblasti, ale dnes tam přibyla spousta nočních podniků. Teď je to jen zábavní centrum, a je s tím spojen velký problém pro běžné soužití," říká Hodek. Podívejte se na celou debatu na videu: 

Autor:  Jana Trpišovská
Krátce z Plus16. srpna  2017  

Špicar: Mileniálové jsou netrpěliví. Přizpůsobit se budou muset oni i firmy

Generace mileniálů má jiné nároky na zaměstnavatele

Generace mileniálů má jiné nároky na zaměstnavatele

Všichni o nich mluví, ale víme toho o nich velmi málo. Řeč je o mileniálech, generaci narozené na prahu digitální doby 80. a začátku 90. let minulého století. Dokáže tuzemský pracovní trh vytěžit z této generace její potenciál?

„Začínám vidět, že si firmy uvědomují, že tato nová generace nebude možná chtít dělat to, co generace předchozí, takže možná uvidíme nějakou menší revoluci na trhu práce,“ předpověděla v pořadu Pro a proti generální ředitelka české pobočky pracovní agentury Manpower Jaroslava Rezlerová. 

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar je přesvědčen, že se situace liší podle oborů. „Start-upy a malé a střední firmy z oblasti nových technologií jsou už zakládány s touto novou perspektivou, často mileniály samotnými.“ Podívejte se na celou debatu na videu: 

Autor:  Jana Trpišovská
Krátce z Plus14. srpna  2017  

Marek Holeček: Na Gašerbrumu jsem ztratil 14 kilo svalů

Mára Holeček na Gašerbrumu - Foto: Mára Holeček

Mára Holeček na GašerbrumuFoto: Mára Holeček

Do konce července letošního roku byla jihozápadní stěna jedenácté nejvyšší hory světa Gašerbrum I považována za nezdolatelnou. Horolezec Marek Holeček spolu se Zdeňkem Hákem na zmíněnou osmitisícovku dokázali vystoupat cestou, kterou nikdo před nimi nešel, a dosáhli tak fenomenálního úspěchu. Bude nyní na Gašerbrumu Holečkova cesta? „Tak samolibý pitomec nejsem. Nazval jsem ji Satisfaction neboli zadostiučinění,“ říká v Interview Plus český horolezec.

Marek Holeček se totiž o výstup jihozápadní trasou v minulých osmi letech neúspěšně pokoušel čtyřikrát. Přinejmenším při dvou těchto pokusech mu šlo bezprostředně o život, při dalším pak zahynul tehdejší předseda Českého horolezeckého svazu Zdeněk Hrubý. „Byl to můj letitý kamarád a spolulezec. Přímo před mýma očima tam odešel na onen svět. To jsou momenty, se kterými se člověk musí vyrovnat a zamyslet se, jestli náhodou netahá čerta za ocas,“ připouští. Podívejte se na celý rozhovor na videu: 

Autor:  Jana Trpišovská
Krátce z Plus14. srpna  2017  

Z ceny másla má nejmenší díl sedlák, říká předseda asociace zemědělců

Josef Stehlík mluvil nejen o vysoké ceně másla - Foto: Jana Trpišovská

Josef Stehlík mluvil nejen o vysoké ceně máslaFoto: Jana Trpišovská

V Česku panuje nikoli okurková, ale máselná sezóna. Důvodem jsou rostoucí ceny této komodity, která oproti loňsku podražila o 15 korun. Zdražují i další potraviny, například vejce nebo mléko, podle statistiků meziročně o šest procent. Znamenají ale vyšší ceny v obchodech, že více peněz zůstane zemědělcům, kteří si v minulých letech stěžovali, že jim výkupní ceny často ani nepokryjí náklady?

„Výkupní cena mléka oproti loňsku vzrostla zhruba o třetinu, loni v létě to bylo asi 6 korun za litr. To se jistě promítlo i do ceny mléčných výrobků, ale zdražení bych připisoval spíše oživení na trhu s mlékem a větší světové poptávce,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství České republiky Josef Stehlík. 

„Podíl suroviny na konečné ceně je vždy ten nejmenší. Zákazník platí především za navazující služby,“ dodává Stehlík. Podívejte se na celý rozhovor na videu: 

Autor:  Jana Trpišovská
Krátce z Plus10. srpna  2017  

Čeští podnikatelé nejsou na expanzi do Číny připraveni, tvrdí Tomáš Hülle

Tomáš Hülle byl hostem Jana Bumby - Foto: Jana Trpišovská

Tomáš Hülle byl hostem Jana BumbyFoto: Jana Trpišovská

Čína začala mohutně investovat v zahraničí a podle některých českých politiků v čele s prezidentem Milošem Zemanem by toho měla Česká republika využít a přilákat co nejvíc čínských peněz. Může se ale relativně malá středoevropská země stát pro Čínu rovnocenným partnerem a mohou tam české firmy uspět? A otevírá jim dveře jméno Miloše Zemana?

„Někteří lidé v Číně vědí, že český prezident je poměrně pročínský, ale je to rozhodně menšina. Většinou to jsou lidé, kteří už s českými firmami spolupracovali. Ale pokud bych vzal vzorek firem, které potkávám nově, tak je to 5 až 10 procent,“ přibližuje prezident Česko-čínského podnikatelského fóra Tomáš Hülle. 

„Čínský trh je jeden z nejnáročnějších na světě, spousta českých firem si to ale vůbec neuvědomuje. A bezhlavě jdou za vidinou masy lidí, které mohou prodávat své produkty,“ vysvětluje Hülle. Podívejte se na celý rozhovor na videu: 

Autor:  Jana Trpišovská
Krátce z Plus10. srpna  2017  

S pašeráky nespolupracujeme, tvrdí Gruber z Lékařů bez hranic

Pavel Gruber, ředitel české pobočky Lékařů bez hranic - Foto: Jana Trpišovská

Pavel Gruber, ředitel české pobočky Lékařů bez hranicFoto: Jana Trpišovská

Počet migrantů, kteří se ze severní Afriky dostali přes Středozemní moře letos do Itálie, se podle odhadů blíží hranici sta tisíc. Vláda v Římě, stejně jako regionální správy v jižních částech Itálie, se snaží přicházet s novými nápady, jak tento proud omezit. Italský ministr vnitra Marco Minniti vyzval nevládní organizace, aby podepsaly kodex, který má ztížit práci pašerákům, kteří migranty na moře vysílají. Jednou z organizací, které toto odmítly učinit, jsou i Lékaři bez hranic.

Lékařům bez hranic vadila povinnost přijmout na palubu lodí policisty, kteří vyšetřují převaděčství. „Ve všech našich projektech platí striktní zákaz vstupu ozbrojených lidí do našich nemocnic a areálů. Tato výjimka by nás mohla ohrozit v jiných částech světa,“ zdůvodňuje Pavel Gruber, ředitel české pobočky Lékařů bez hranic. 

Obvinění, že humanitární organizace spolupracují s pašeráky, Gruber považuje za odvádění pozornosti. Záchrana lidí na moři je totiž zodpovědností států. Itálie dříve vedla operaci Mare Nostrum, kterou ale ukončila a počet mrtvých začal narůstat. Právě to Lékaře bez hranic vedlo ke spuštění vlastní operace. S pašeráky lidí prý nespolupracují. Podívejte se na celý rozhovor na videu: 

Autor:  Jana Trpišovská
Krátce z Plus10. srpna  2017  

10 let ÚSTR: krach a stranické zájmy, říká bývalý ředitel Žáček

Plní ÚSTR svoji funkci? Poslechněte si diskuzi prvního ředitele a současného člena rady ÚSTR - Foto:  Adam Jones, Ph.D.,  CC BY-SA 3.0

Plní ÚSTR svoji funkci? Poslechněte si diskuzi prvního ředitele a současného člena rady ÚSTRFoto:  Adam Jones, Ph.D., CC BY-SA 3.0

Deset let uplynulo od vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů a hodnocení jeho práce zůstává do značné míry sporné. Výročí doprovázejí příkré komentáře, podle kterých instituce nenaplnila původní záměr zmapovat důkladně poměry komunistického Československa, a také kritika údajného přílišného vlivu politiků na práci badatelů. „Ústav svou roli nestihl naplnit a v současné době ji neplní,“ uvedl v pořadu Pro a proti historik a bývalý první ředitel ústavu Pavel Žáček.

Žáček například srovnal množství tematických publikací, které vycházely a vychází dnes. „To je všeobecný krach, nejen ústavu, ale všech institucí. Za mého krátkého ředitelování jsme dali milion stránek na web. Kolik dali oni? Od doby, kdy nastoupilo nové vedení se toho moc neobjevilo ani na webu ústavu. Mohli jsme být dál. Fakta, která se měla veřejnosti otevřít, aby s nimi mohla veřejnost i školy pracovat, nejsou dostupná.“ 

Člen rady ÚSTR a zastupitel Prahy 2 Michal Uhl (Zelení) je přesvědčen, že cestou k naplnění se ústav vydal a dnes funkci ve společnosti plní. Činnost ústavu je prý uspokojivá. „Pokračuje se v digitalizaci, ve zpřístupňování, významným krokem bylo umožnění vzdáleného přístupu, takže jdeme s dobou,“ argumentoval Uhl. Podívejte se na celou debatu na videu: 

Autor:  Jana Trpišovská
Krátce z Plus7. srpna  2017  

Z péče o migranty se v Itálii stává byznys, říká zpravodaj Robert Mikoláš

Migranti vystupují z lodi v sicilské Catanii - Foto:  International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies, flickr.com   ,  CC BY-NC-ND 2.0

Migranti vystupují z lodi v sicilské CataniiFoto:  International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies, flickr.com , CC BY-NC-ND 2.0

Přes 95 tisíc migrantů přeplulo za letošní rok přes Středozemní moře z Afriky do Itálie, ohlásil Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Zatímco trasa z Turecka přes Řecko je prakticky uzavřena a přišlo po ní 10 tisíc běženců, Itálie se dál snaží migrační proud omezit. Italské armádní lodě od tohoto týdne můžou do libyjských vod, hlídkují u tamních břehů a migranty vracejí zpět. Z jihu Itálie se právě vrátil zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš.

„Itálie je dnes v Evropě de facto osamocená, to slyšíme dnes a denně z úst všech italských politiků. Ti říkají, že Evropa uzavřela své hranice, že migranty z Itálie odmítá přijmout. V této souvislosti starosta Palerma Leoluca Orlando kritizoval i přístup České republiky a zemí Visegrádské čtyřky, které se postavily proti migračním kvótám,“ vysvětluje Mikoláš. 

O počtech migrantů mají italské úřady přehled prostřednictvím tzv. družstev, které se o ně starají. Podle Mikoláše dostávají na každého migranta 35 až 42 eur denně. Z péče o migranty se může stát i byznys. „Družstva mají výhodné daňové podmínky. Dokonce proběhl skandál – jeden italský politik si za dotace z Unie postavil ekologický hotel v Alpách, nikdy ho neotevřel a pak v něm ubytoval migranty.“ Podívejte se na videozáznam celého rozhovoru: 

Autor:  Jana Trpišovská
    První  |  Předchozí
Stránka 1  z celkem  13
Další  |  Poslední

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace