Historik: Marshallův plán místo Vítězného února? To překračovalo horizont politiků

23. únor 2018

Uplyne 70 let od chvíle, kdy se moci v tehdejším Československu chopila komunistická strana těsně svázaná se Sovětským svazem. V následujících dekádách totalitní režim připravil o život, zdraví, kariéry a domov desítky tisíc lidí. Dalo se tomu zabránit? Měly na převzetí moci vliv poválečné mezinárodní poměry, nebo spíše domácí situace?

„Mezinárodní okolnosti tomuto dění silně nahrávaly, roli hrál i vnitřní vývoj a přesvědčení české společnosti včetně nekomunistického odboje, že by mělo dojít k systémovým proměnám,“ uvedl v pořadu Pro a proti historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Jiří Kocián. Podle něj nelze podceňovat imperiální vliv Sovětského svazu. „I z hlediska vývoje válečných událostí v Evropě to byla jedna z okolností, která vývoj ovlivnila.“

Historik z téhož ústavu Vít Smetana soudí, že větší vliv na události té doby mělo vnitřní nastavení české společnosti i českých politiků. „Představa, že je třeba spojit Československo co nejtěsněji se Sovětský svazem, který je jako jediný schopný zajistit bezpečnost..., byla přepjatá. Vedla k tomu, že i demokratičtí politikové dělali vůči Sovětskému svazu politiku nejen vstřícnou, ale i nedůstojnou až devótní.“ Informace o gulazích a stalinských čistkách v Československu sice byla, ale byla také silná tendence je bagatelizovat jako přehnané. „Dále existovalo přesvědčení, že se Sovětský svaz bude vzhledem k válečné zkušenosti po válce do určité míre demokratizovat.“

Podívejte se na celou debatu na videu:

autor: jpr
Spustit audio