Tvar a velikost nosu formovalo klima, tvrdí vědci z Pensylvánské univerzity

Potvrzují tak domněnku Arthura Thompsona z 19. století. Ten však prováděl měření výhradně na lebkách, zatímco vědci z Pensylvánské státní univerzity měřili nosy živých lidí, a to prostřednictvím 3D technologie, píše server Science Daily. „Zajímá nás nedávná lidská evoluce a to, co vysvětluje zjevnou různorodost. (...) Zaměřili jsme se na tvar nosu, který se liší napříč celou populací, a podívali se na geografické variace s ohledem na teplotu a vlhkost,“ vysvětluje Mark D. Shriver, profesor antropologie. Lidé samozřejmě dědí své nosy po rodičích, ale z evolučního hlediska je tvar nosu formován dlouhým procesem adaptace na lokální klima. Podle výsledků měření se obecně v teplém a vlhkém podnebí objevují široké nosy a v chladném a suchém prostředí zase nosy užší a delší. Tato rozmanitost je založena na fyziologické funkci nosu, který má připravit vdechovaný vzduch na vstup do dolních cest dýchacích, kam se dostává patřičně teplý a zvlhčený. Odborníci se domnívají, že kromě přirozené selekce, kdy se v daném prostředí lépe daří lidem s určitým tvarem nosu a kde lépe prospívá i jejich potomstvo, hraje důležitou roli také sexuální výběr – tedy atraktivita. Zda se tyto dva aspekty mohou vzájemně posilovat a zásadně tak ovlivnit vývoj nosu, je ale otázkou pro další výzkum.