Jindřich Šídlo: Když spravedlnost zasáhne politiku

22. červenec 2013

Jana Nagyová a spol. už nesedí ve vazbě. A státní zástupci pod vedením Ivo Ištvána přemýšlejí, jak si poradit s výrokem Nejvyššího soudu, podle nějž se na politické obchody "mandát za práci" vztahuje nezrušitelná poslanecká imunita.

Dva verdikty soudů, nad nimiž, tedy zvlášť nad tím druhým, by v normální zemi akademicky diskutovali experti, zvedly v Česku roku 2013 bouři. A to nejen na sociálních sítích, kde by se to dalo čekat, ale i mezi politiky. A to je bohužel dost zásadní problém.

Všeobecná hysterie, kdy se nedokáží držet zkrátka vrcholní představitelé pravice i levice, kteří mají ambici vládnout této zemi, nehezky realisticky odhalila jeden ze základmích problémů této země: naprostou neúctu k institucím, které si společnost zřizuje v jisté naději, že budou hájit spravdlnost. Jistěže máme z nedávné minulosti dostatek argumentů k tomu, abychom tenhle předpoklad zpochybňovali, ale ti poslední, kdo to mají dělat, jsou politici. Ti totiž - narozdíl od běžné populace - mají na státní zastupitelství a částečně i na soudy přímý vliv.

Takže je to možná už trochu trapné opakovat, ale asi to je užitečné.

ODS nemá co útočit na státního zástupce Ivo Ištvána a policii. A zejména ne Petr Nečas, který je v tom nejčistším konfliktu zájmů, jaký si lze vůbec představit. Jeho vláda nepadla kvůli zvůli Ištvána a Šlachty, ale kvůli tomu, že jeho partnerka a nejbližší spolupracovnice úkolovala tajnou službu, což jaksi nesmí. Jen to by stačilo na odchod premiéra kdekoliv v civilizovaném světě.

Takže místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek měl pravdu, když za to Nečase kritizoval. Jen by si sám měl odpustit svůj následující útok na Nejvyšší soud, zvlášť ve chvíli, kdy ještě ani nebylo dopsáno zdůvodnění jejich jistě pozoruhodného rozsudku. A nejen proto, že - pokud známo - pan Zaorálek není právník, ale hlavně kvůli čisté účelovosti, která je z jeho kritiky cítit: nebo si je snad místopředseda sněmovny jistý, že nikdy za dvacet let v politice neuzavřel deal, který by nějaký hodně aktivní státní zástupce mohl ocenit některým z paragrafů?

A nakonec: jistě že mnoho lidí napadne, proč ve vazbě zůstává i po čtvrnácti měsících David Rath. Jenže tady ta licoměrnost úplně křičí: o dosti šílených poměrech ve vazebních věznicích i o tom, že vazba je v Česku často považována za součást trestu bez rozsudku, se všeobecně ví také dobře dvacet let. Politici si toho obvykle všimnou až ve chvíli, kdy to poznají oni sami nebo jejich blízcí.

Spustit audio