Luboš Palata: Moldávie, nejzapomenutější kout Evropy

Seděl jsem tehdy nad mapou a zoufale dumal, kudy budeme těch osm hodin létat, když přitom Oděsu a Kišiněv dělí jen nějakých dvě stě kilometrů. Pochopil jsem to až na letišti v Oděse, kde se ukázalo, že se do Kišiněva neletí, ale jede se malým mikrobusem, kterým to po nijak zvláštních silnicím opravdu trvalo dlouhé hodiny.

Druhá věc, která se mi vybaví, je strašné vedro. Byl konec června a moldavské slunce spalovalo tak, že se přes poledne nedalo být na ulicích, večer se nedalo usnout v panelovém hotelu bez klimatizace a úleva přišla až nad ránem a končila s východem žhavého kotouče, kterému nevadil na modrém nebi jediný mráček.

Třetím dojmem z Moldávie je nekonečný klid nekonečných mírně zvlněných rovin, na kterých, když byla voda, rostlo doslova všechno. Včetně vína, jehož hrozny byly ty největší, jaké jsem kdy v životě viděl.

Čtvrtým dojmem z Moldávie bylo překvapivé čisto. Obrovská snaha všech těch lidiček v nejchudší evropské zemi o to, aby, když už jsou chudí, bylo to málo hezkého, co kolem nich zůstalo, čisté a upravené. V té čistotě centra Kišiněva byla zvláštní hrdost malého národa, o němž sousední šestkrát větší Rumunsko mluví jako o kusu své země a Rusové považovali za nutné ještě kousek Moldávie s trochou průmyslu okupovat a přisvojit si ho. Říkají mu Podněstří a partička bývalých sovětských generálů s ruskými pasy si tam vybudovala zřejmě poslední skanzen komunismu v Evropě, na který nemá dokonce ani Lukašenkovo Bělorusko.

Moldavsko, zapomenutý kout Evropy mezi Rumunskem a Ukrajinou, na dosah od Černého moře, ale přesto nedosahující jeho břehů, udělalo však za poslední roky obrovský skok kupředu. A dosáhla toho, co mnohé jiné bohatší země ne. Podepsala, lépe řečeno parafovala, v pátek ve Vilniusu dohodu o přidružení k Evropské unii. Když půjde všechno dobře, budou moci jezdit Moldavané do Evropy od března bez víz. Nejzapomenutější kout Evropy se tak konečně trochu přiblíží. Rusko zuří a hrozí Moldavanům tuhou zimou bez dodávek ruského plynu. Jsem přesvědčen, že Moldavané i tak vydrží. Protože stejně jako já vědí, že po zimě přijde krásné jaro a teplé, horké léto.

Se vzpomínkou na žhavé moldavské slunce vám krásný první advent přeje Váš Luboš Palata.