Jan Bednář: Afghánské prezidentské volby

K předání moci do rukou nově zvolené hlavy státu proto dojít musí a velkou otázkou dosud je, zda se to podaří relativně spořádaným způsobem bez zbytečného krveprolití.

Někdejší americký prezident George Bush mladší, z jehož rozhodnutí se uskutečnila v roce 2001 vojenská intervence v Afghánistánu, měl do značné míry naivní představy o tom, jak Spojené státy mohou „vyvážet demokracii“ – demokratické politické zřízení a způsob vlády, který se vyvinul historicky v podstatě z evropských kulturních tradic – i do zemí, kde o takové kultuře nemají téměř žádné povědomí.

Zkušenosti s „vývozem demokracie“ však byly ještě za éry prezidenta Bushe doslova katastrofální, a je proto docela pochopitelné, že nynější americký prezident Obama zahraniční politiku Spojených států od základu změnil.

Přesto Washington sleduje velmi pozorně, co se nyní v Afghánistánu děje. Sobotních voleb se účastnilo více než sedm milionů Afghánců, skoro 60 procent oprávněných voličů, což se už samo o sobě považuje za obrovský úspěch. Většina afghánských obyvatel se totiž vydala k volebním urnám přes silné zastrašování ze strany Talibanu, jehož členové se pokoušejí demokratické procedury a prezidentské volby narušit.

Čtěte také

Bezpečnostní složky evidovaly jenom v den voleb několik desítek explozí a útoků na volební místnosti. Přes veškerá nebezpečí s tím spojená však byla nakonec účast v těchto volbách dvakrát vyšší než při minulých prezidentských volbách v roce 2009, což svědčí minimálně o tom, že většina Afghánců odmítá zastrašování Talibanu. A to je dobré znamení.

Sčítání hlasů potrvá teď skoro tři týdny. Pokud žádný z prezidentských kandidátů nezíská v prvním kole voleb nadpoloviční většinu, bude se konat druhé kolo voleb mezi dvěma relativně nejúspěšnějšími kandidáty.

Mezinárodní společenství všeobecně chválí sobotní prezidentské volby v Afghánistánu. Podle serveru německé stanice Deutsche Welle znamenají novou kapitolu v historii země|foto: ČTK/AP, Mustafa Najafizada,ČTK

Podle předvolebních odhadů patří mezi favority tři bývalí členové afghánské vlády – dva někdejší ministři zahraničí, Abdulláh Abdulláh a Zalmáj Rasúl, a bývalý ministr financí Ašraf Ghaní.

První realistické odhady výsledku voleb, založené alespoň na částečných volebních výsledcích, však budeme znát až za týden, a pak teprve bude možno hovořit o tom, kdo postoupí do druhého kola afghánských prezidentských voleb, které by se mělo uskutečnit 28. května.

Je také pravděpodobné, že bude hodně stížností na nedostatky v průběhu voleb. Už v neděli jich volební komise evidovala více než 1200, zvláště proto, že v některých oblastech Afghánistánu nebyl dostatek volebních lístků. Nezdá se ale, že by stížnosti mohly nabýt takového rázu, aby vedly k prohlášení voleb za neplatné.

Takže demokracie není ani v Afghánistánu bez šancí.