Alexander Tolčinský: Polský premiér ustál aféru s odposlechy politiků. Sejm mu vyjádřil důvěru

V noci na čtvrtek poté 237 ze 460 jeho poslanců současnou koalici, kterou tvoří Tuskova Občanská platforma a Polská lidová strana, podpořilo. Tusk má tak důvěru, kterou požadoval především jako zástupce Polska na nadcházejícím summitu Evropské unie.

Nebezpečí ale trvá. Lidovci totiž požadují, aby do konce léta vyšetřovatelé objasnili, za jakých okolností k odposlechům došlo a kdo za nimi stojí. Jde totiž o vážný útok na bezpečnost státu. Odposloucháván byl mimo jiné guvernér Polské národní banky Marek Belka.

Ten ministrovi vnitra Sienkiewiczowi sliboval podporu banky při financování schodku státního rozpočtu příští rok před volbami výměnou za odvolání někdejšího ministra financí Rostowského. To se také stalo. Rostowski byl zase odposloucháván během rozhovoru s ministrem zahraničí Radkem Sikorskim.

Čtěte také

Ten zpochybnil pevnost spojenectví Polska a USA a kritizoval nevybíravými slovy politiku současného britského premiéra Davida Camerona. To pravděpodobně znamená stop ambicím Polska, aby se Radek Sikorski stal po Catherine Ashtonové šéfem unijní diplomacie.

V Polsku probíhá bouřlivá debata o tom, kdo za odposlechovými skandály stojí. Předseda vlády soudí, že jde o komplot s cílem poškodit zájmy Polska. Mezi už zatčenými osobami je i bohatý podnikatel Marek Falenta, který výhodně dováží uhlí z Ruska. Donald Tusk připomněl, že ve čtvrtek začínají v Bruselu diskuse o mechanismu energetické bezpečnosti Evropy v kontextu ukrajinské krize a rusko-ukrajinského konfliktu.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski|foto: European Parliament

Polsko iniciovalo vytvoření evropské Energetické unie, která by snížila evropskou závislost na dodávkách ruského plynu. V médiích se objevily informace, že za odposlechy mohou stát ruské tajné služby, nicméně vyšetřování zatím nic podobného nepotvrdilo a vše se pohybuje na úrovni spekulací.

Čtěte také

Vládní koalice sice získala důvěru, ale podle některých komentátorů se nyní bude prohlubovat jistá dvojakost polské demokracie. V Sejmu bude zatím nadále dominovat koalice, nicméně pravděpodobně budou klesat její preference mezi voliči. Skandál s odposlechy Občanské platformě na popularitě jistě přidat nemůže.

Jediným jejím štěstím je, že se opoziční síly nedokážou kromě nepřátelství vůči vládní koalici na ničem jiném programově shodnout. Hlavní opoziční strana, národně konzervativní Právo a spravedlnost, aférou nezíská.

Frustrovaní voliči se spíše přikloní k nově vznikajícím populistickým uskupením. Ne že by je nějak zbožňovali, nicméně v případných volbách budou hlasující jejich podporou vyjadřovat nesouhlas s dosavadní garniturou. Podobná protestní hlasování dlouhodobě většinou jak známo nepřinášejí nic dobrého.