Jan Fingerland: Hudební Kolín jako cíl a jako křižovatka

20. září 2014

Který je rok české hudby? Přece ten, který končí na čtyřku. V takovém roce si můžeme připomenout výročí narození nebo úmrtí čtyř velkých českých skladatelů, Smetany, Dvořáka, Janáčka a Suka.

V „roce české hudby“ se ovšem narodili i jiní hudební velikáni. Takoví, kterým dlužíme svou pozornost. Například Václav Vodička a František Tůma, oba žijící v období doznívajícího hudebního baroka, vlastně následovníci dřívějších, mnohem známějších mistrů, jako byl Adam Michna z Otradovic nebo Jan Dismas Zelenka.

Rok české hudby je také rokem, v němž bychom mohli vzpomenout na Otakara Ševčíka. Tento Masarykův vrstevník byl skladatelem, houslistou a učitelem skutečně světového významu, protože působil od Charkova přes Vídeň až po Boston.

Jejich jména však nezapadají do zapomnění. Například díky devátému koncertu už 50. cyklu Kruhu přátel hudby, který se koná v Kolíně. Zároveň navazuje na již patnáctiletou tradici koncertů, kterou založila v Americe žijící česká rodačka Ishka Lichter k uctění památky kolínské židovské obce. Akce se totiž koná v bývalé kolínské synagoze, nyní opravené, ale bez věřících.

Čtěte také

Z Kolína pocházel Gustav Sicher jeden z vůbec nejvýznamnějších českých rabínů, ale také jiná osobnost českých židů, básník a překladatel Otokar Fischer, mimo jiné překladatel Goethova Fausta a vůbec zprostředkoval kulturní výměny mezi Čechy, Židy a Němci. Nedaleko odtud se narodili bratři Petschekové, podnikatelé, kteří pokládali základy moderního těžkého průmyslu u nás.

V Kolíně se narodila také řada českých a vlastně i mezinárodních umělců, od mima Jeana Gaspara Debureau, přes básníka Svatopluka Machara až po skladatele dechové hudby a kapelníka Františka Kmocha.

Josef Svatopluk Machar

Letošní vzpomínkový koncert, který připadá na neděli 28. září, bude však oslavou jiné hudby. Například zmíněných starých mistrů Václava Vodičky, Františka Tůmy a Otakara Ševčíka. A nejen jich. Pod taktovkou dirigenta Vítězslava Podrazila v Kolíně zazní koncertantní symfonie pro varhany a komorní orchestr Judita od Lukáše Sommera. Tento teprve třicetiletý skladatel se narodil v roce 1984, spadá tedy také do „čtyřkového“ roku české hudby.

Komu by jméno Judita přišlo povědomé, pravděpodobně se nemýlí. Jde o hrdinku apokryfní biblické knihy stejného jména. Judita byla dívka, která svou odvahou zachránila město Betúlii před asyrským vojevůdcem Holofernem. Chybět proto v Kolíně nebude ani umělecký přednes Jana Šťastného, který symfonii doprovodí slovem.

Čtěte také

Juditinu příběhu můžeme rozumět jako zdůraznění významu víry v Boha v těžkých chvílích, nebo jako příběhu, v němž malý, ale odvážný a spravedlivý může zvítězit nad velkým a mocným. To je chápání, které je Čechům dobře srozumitelné.

Sommerova symfonie je však také oslavou hudby a připomínkou, že umění může být stále nové a aktuální. A také připomínkou toho, čím Kolín býval – městem setkávání, prolínání a obohacování. Tomu je věnován také letošní koncert.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.