Jana Jochová: Povinná školka - více škod než užitku?

Idea, že to však zařídí povinná docházka do školky od pěti let věku dítěte, je ovšem značně zcestná. Už dnes do školek chodí přibližně 90 procent všech dětí, přesto odkladů školní docházky, proti které má povinnost posledního roku školky prý také bojovat, je přes 20 procent.

Tedy můžeme to otočit i tak, že školka již dnes nezvládne na školní docházku připravit více než 10 procent dětí, které do ní docházejí. Ani ministryně školství si ve svém zdůvodnění, proč povinnost posledního roku školky zavést, netroufá říci, že všech 10 procent dětí, které do školky nyní nechodí, mají odklad, protože ho samozřejmě má jen menšina dětí v této skupině.

V oněch 10 procentech dětí, které školku nenavštěvují, je totiž směsice různých rodičů, a již teď víme, že těch méně odpovědných či méně schopných kvůli sociálnímu vyloučení jsou jen čtyři procenta z deseti. Zbývajících šest procent rodičů má jiné důvody, proč do školky dítě poslat nechce nebo proč využívá jiné zařízení, které nemá statut školky.

Tito rodiče jsou přesně na opačném spektru k těm sociálně vyloučeným. Jsou odpovědní, vědí, co pro své děti chtějí nebo nechtějí, vědí, proč je vychovávají jinak. Tito rodiče s novelou nesouhlasili. Ministryně Valachová, která slibovala komunikovat, ale v podstatě o věci vedla jen neustálý monolog, prosadila svou.

Současnost lepší než nový zákon

Kateřina Valachová|foto: Filip Jandourek

Na námitky oněch odpovědných rodičů jen tvrdila, že je nijak neomezí, že stačí jen jednoduchý administrativní úkon, který jim umožní zůstat s dítětem doma a mít tzv. domácí školku. Jen pak jednou jedinkrát ještě rodič musí dítě ukázat školce, aby získal tu podporu ve vzdělávání, kterou prý novela přináší.

Že o takovou podporu tito rodiče nestojí? Že spíše než podporou jim to zavání kontrolou a nadbytečným dozorem? Nezájem, je to podpora a tak to bude. Hlava nehlava.

Dalším důvodem pro zavedení povinné předškolní docházky měla být pomoc sociálně vyloučeným dětem, ale i tady jsou vážné pochybnosti, zda zrovna toto opatření k něčemu povede. Samo ministerstvo školství si na to totiž zadalo studii. Provedlo ji Demografické centrum ve spolupráci s Člověkem v tísni – tedy povolaní, kteří se v terénu sociálního vyloučení opravdu pohybují. Výsledky studie však překvapily i je.

Zavedení povinného předškolního ročníku pro všechny děti jim nakonec vyšlo jako to nejdražší a zároveň nejméně efektivní opatření, jak těmto dětem reálně pomoci. K jejich hlasu se připojili i různé asociace předškolního vzdělávání a mnohá další sdružení. Proti byly i kraje a místní samosprávy. I jim totiž z navrhovaného zákona přibývají mnohé další povinnosti, například zajistit spádové oblasti školek a vést další seznamy dětí.

Povinná školka je tedy něco, o co vlastně lidé vůbec nestáli, protože současný stav je lepší než to, co zákon přináší. Je to něco, co se zrodilo v hlavách politiků, kteří měli pocit, že musí pomáhat za každou cenu a jak už to bývá, nakonec tuhle cenu zaplatíme my – rodiče a naše děti.

Autorka je předsedkyní Výboru na obranu rodičovských práv

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.