Petr Hartman: Státní rozpočet a předvolební rozdávání dárků

20. září 2016

Vláda by neměla rozdávat dárky, ale investovat. Zhruba v tomto duchu zhodnotil některé výdaje Sobotkova kabinetu před blížícími se krajskými a senátními volbami prezident republiky Miloš Zeman.

Má svým způsobem pravdu. Ta se však jednodušeji vyslovuje z úst člověka, který momentálně nenese žádnou přímou odpovědnost za hospodaření státu a který nemusí v krátké době usilovat o přízeň voličů.

Ti, kteří mají možnost rozhodovat o státních výdajích, se svým způsobem chovají v souladu s přáním hlavy státu. Peníze ze státního rozpočtu investují. Konkrétně do popularity u voličů.

V době, kdy se ekonomice daří, si to mohou dovolit. Alespoň v tom slova smyslu, že jejich návrhy nezvyšují plánovaný rozpočtový deficit. Ostatně v letošním roce se do státní pokladny zatím peníze jen hrnou.

Takže poslední data ukazovala místo schodku ve výši desítek miliard korun podobně vysoký přebytek. Ministr financí Andrej Babiš si dokonce pohrává s představou, že definitivní účet hospodaření státu by na konci roku mohl vykazovat nulu. Slabina této úvahy spočívá v tom, že byla vyslovena na předvolebním shromáždění a nemusí být tudíž myšlena úplně vážně.

Jako šéf firmy

Do stejné kategorie by se dal zařadit návrh předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, aby vláda přepracovala návrh státního rozpočtu na příští rok. Podle něj by se výdaje měly rovnat příjmům, chcete-li, rozpočet by měl být vyrovnaný. Technicky by to možné asi bylo, politicky průchodné nikoli.

Poslanecká sněmovna, Miroslav Kalousek

Vzhledem k tomu, že se každý rok budou konat nějaké volby, bude možné považovat za úspěch udržet postupnou tendenci klesajících schodků. Alespoň v nominálních číslech vyjadřujících plánovaný deficit.

Pochopitelně za předpokladu, že se ekonomice bude i nadále dařit. Takže stát dokáže shromáždit dostatek peněz na stále se zvyšující státní výdaje například do růstu počtu státních zaměstnanců, na sociální dávky a nejrůznější platby. V časech méně příznivých by kabinet buďto musel začít zvyšovat deficit, nebo takovéto výdaje snižovat.

Ostatně s masivními škrty ve státních výdajích už má Česká republika zkušenost. V době celosvětové ekonomické krize se s klesajícími příjmy musel vyrovnávat ministr financí Miroslav Kalousek. Naopak jeden z jeho předchůdců ve funkci Bohuslav Sobotka si vyzkoušel, že i v dobách ekonomického růstu lze zvyšovat rozpočtový schodek.

Andrej Babiš zatím nenapodobuje své předchůdce. Od zavedených politiků se snaží odlišit také tím, že se chová jako šéf prosperující firmy. I když si nelze moc představit, že by v ní upřednostňoval růst platů před smysluplnými investicemi do rozvoje svého podniku.

autor: Petr Hartman
Spustit audio