Petr Dudek: K čemu jsou holky na světě? Genderová diskuse bez ohleduplnosti a tolerance

Básnička ještě pokračuje, ale to teď není důležité. Povšiml si jí filmař a dokumentarista Vít Klusák a spustil mediální bitvu. Jedna strana této bitvy říká, že Žáčkovy verše jsou genderově závadné, protože děvčátkům přisuzují jedinou správnou životní roli, totiž mateřství. Druhá strana oponuje ve stručnosti tím, že na mateřství není nic špatného, a na básničce, která ho vyzdvihuje, tím pádem také nic špatného nemůže být.

Jako čtenář, syn a otec v jednom bych řekl, že básnička je pěkná. Do čítanky pro druháky proč ne. Až na to, že na světě jsou a budou i holky, které se maminkami nestanou, a na tom není nic špatného. Chytřejší básník než Jiří Žáček by to býval měl na paměti.

Proti těm, kteří vidí v básničce problém, vystupují vážení komentátoři jako Petr Honzejk, i významní politici, jako europoslanec za ČSSD a sociolog Jan Keller nebo bývalý ředitel soukromého gymnázia, profesor matematiky a nyní stoupající hvězda ODS, Václav Klaus mladší.

Posledně jmenovaný je odborník na školství, zastavme se tedy u jeho názorů, zveřejněných na serveru Novinky.cz. Klaus píše, že básnička je sice čeština, ale že ji rozebere matematicky. Básně se matematicky rozebírat dají, na to jsou celé vědecké školy, ale v pojetí bývalého ředitele Klause to tedy žádná věda není.

Negace básničky nic neřeší

mateřství|foto: Fotobanka Pixabay

„Nejprve definice,“ píše Klaus, „tedy obsah básně.“ Definice básně a její obsah jsou dvě různé věci, to by i profesor matematiky mohl vědět, v tom se báseň neliší třeba od kružnice. Co má tedy na mysli? Zjevně to druhé, tedy obsah. Ten můžeme u básně popsat různě, zevrubně nebo stručně, ale pan profesor se s tím nemaže, prostě celou básničku opíše.

To bychom měli. Teď to hlavní, totiž nějak pádně vyřídit protivníky, kteří se proti básničce ozvali: Klusáka, ministerstvo školství a všechny ostatní „partičky“, jak říká Klaus. Jestli je na verších něco špatně, tak to spravme v duchu matematické logiky, navrhuje bývalý pan ředitel. Proveďme negaci výroku a básnička bude jistě v pořádku.

Řekněme si upřímně: Představa, že nějakou báseň vylepšíme, když ji převedeme v pravý opak, je stejně platná jako třeba domněnka, že kvadratickou rovnici vyřešíme, když se postavíme na hlavu. To nemůže nevědět ani Václav Klaus mladší. Přesto vytvoří ošklivou říkanku o maminkách, které se mračí a nechtějí nikoho pohladit. Vypadá to jako vtip, ale není to vtip, ujišťuje Klaus.

Takhle by to vypadalo, kdyby byl svět řízen těmi, s nimiž nesouhlasím. A pokud se náhodou ještě nebojíte, tak připomene, že Lenin se Stalinem a Hitler také měli filozofující předchůdce.

Poděkujme expertovi na školství z ODS za to, že nám ukázal, co se stane, když do diskuse vstoupí politik usilující o voliče. A jak to vypadá, když z diskuse zmizí to hlavní, v tomto případě požadavek ohleduplnosti a tolerance, bez nichž se dobrá čítanka pro děti neobejde.