Jindřich Šídlo: Poslední sjezd Bohuslava Sobotky

Bohuslav Sobotka, pětačtyřicetiletý muž vzbuzující dojem, že se v české politice narodil, se k tomuto momentu právě teď blíží. Je to osud všech, kteří se na politiku dají: jednoho dne prostě oni i jejich strana prohrají a oni za to ponesou plnou zodpovědnost. Cesta končí - aspoň na nějaký čas.

V pátek a sobotu čeká Sobotku čtvrtý sjezd ČSSD, na němž bude hrát hlavní roli. V roce 2011 byl právě na Výstavišti v Brně zvolen předsedou po velmi těsném souboji s Michalem Haškem.

Ambiciozní jihomoravský hejtman, ještě o pět let mladší než Sobotka, se tehdy po sjezdu postavil na tiskové konferenci po bok nového předsedy a slíbil mu jako nový první místopředseda ČSSD svou loajalitu a podporu. O dva a půl roku později na schůzce v Lánech bylo zřejmé, jak to tehdy myslel.

A paradoxně Sobotku spolu se svými spolupachateli Zdeňkem Škromachem, Milanem Chovancem, Jeronýmem Tejcem a Jiřím Zimolou zachránil: nejslabší volební výsledek ČSSD od roku 1992 byl zapomenut v hrdinském příběhu o zrazeném Sobotkovi.

O téměř čtyři roky později jsme v úplně odlišné situaci. Hašek se Škromachem si sice právě teď dávají od vysoké politiky pauzu, Zimola je ale nejúspěšnějším hejtmanem ČSSD a Tejc s Chovancem, který tehdy stačil včas přeběhnout, se v pátek v Brně utkají o post prvního místopředsedy, který se ještě letos může stát úřadujícím předsedou sociální demokracie - jako se to Sobotkovi přihodilo hned dvakrát, po Stanislavu Grossovi v roce 2005 a Jiřím Paroubkovi v květnu 2010.

Tisková konference po jednání vlády se zástupci Asociace krajů ČR, Michal Hašek|foto: Filip Jandourek

Bodnout kudlu do zad

Souboj o prvního místopředsedu se teď jeví jako jediný vzrušující bod programu sjezdu. Sobotka svůj post obhájí prostě proto, že o je premiér a že o jeho práci nemá v tenhle čas pochopitelně nikdo jiný zájem. Jde jen o jediné: jak moc chtějí sociální demokraté ukázat svému předsedovi, kdo je na sjezdu pánem.

V tomhle mají sociální demokraté takovou pěknou tradici: sice se nikdo z nich Sobotkovi nepostaví čelem, ovšem jak známo z mnoha příkladů, jsou kdykoliv připraveni to oslabenému lídrovi aspoň osladit. Můžeme se dokola uchechtávat nad 100 procenty, které před dvěma lety ve volbě předsedy získal na sněmu hnutí ANO Andrej Babiš, který to před dvěma týdny dokázal srazit aspoň na demokratičtěji vypadajících 93 procent.

Jenže je to omyl: ať si o ANO myslíme, co chceme, jeho členové svému lídrovi skutečně věří a stojí za ním. Mnoho sociálních demokratů sice také za Sobotkou stojí, ovšem jen proto, aby mu do těch zad mohli bodnout kudlu.

Bohuslav Sobotka si před týdnem v rozhovoru pro Seznam povzdechl, že sociální demokraté mají ve zvyku vraždit své premiéry. Ano, a není třeba přitom Sobotku nijak litovat, protože se sám jedné takové vraždy zúčastnil, když se v roce 2004 odmítl postavit za Vladimíra Špidlu.

Bohuslav Sobotka|foto: ČTK, Michal Krumphanzl,ČTK

Opakování tohohle příběhu Sobotkovi nehrozí, ale výsledek brněnského sjezdu může mít podobu jen odložené exekuce: slabá procenta pro předsedu a krvavá řež o post jeho potenciálního nástupce mohou ukázat, že sociální demokraté tuhle kapitolu, kterou v Brně roku 2011 začali, už považují v zásadě za uzavřenou a teď už se jen soustřeďují na boj o nástupnictví.

Oproti minulosti je tu jen jeden rozdíl: Sobotka kdysi přebíral sice stranu zdecimovanou nečekaně špatným výsledkem z voleb 2010, jenže tehdejších “Paroubkových” 22 procent je pro ně teď úplně v nedohlednu. Tradiční upozornění: volby se konají v říjnu a nikdo nemůže tušit, jak dopadnou, kromě toho, že dopadnou jinak, než si teď myslíme.

Kdokoliv stranu převezme po Sobotkovi, bude pravděpodobně v daleko horší pozici - možná by stačilo zeptat se Petra Fialy. Na sociálních demokratech je až příliš vidět, že podzimní volby tak nějak mentálně vzdali, přistoupili na všeobecně sdílenou myšlenku, že je stejně vyhraje Babiš a teď jde jen o to, jak to s ním po volbách uhrát. Když v politice vypadáte jako předem poražený, tak taky opravdu prohrajete. A sociální demokraté už se zjevně nemůžou dočkat.