Jan Jůn: Volební vabank Mayové potvrzen sněmovnou

Vůdci stran i obyčejní poslanci v debatě střídavě chválili a odsuzovali premiérčin tah, který někteří označovali za cynický či oportunistický krok, včetně vůdce labouristů Corbyna, který ji obvinil ze zbídačování nejchudších vrstev obyvatelstva a slíbil, že labouristé by vše napravili. Mayová opáčila, že náklady labouristického utrácení by brzy nesli všichni občané a debata se dál vyostřila.

Skotští nacionalisté oznámili, že jejich 56 poslanců hlasovat nebude, zatímco vůdce liberálních demokratů Farron tvrdil, že jeho strana bude dál požadovat, aby o tom, zda po dvouletých vyjednáváních přijmout jejich výsledek, který bude nutně horší, než nynější stav, rozhodla celá země a obvinil premiérku ze zbabělosti kvůli jejímu prohlášení, že se nebude účastnit žádných předvolebních debat.

Když pak došlo k hlasování, premiérčino rozhodnutí volby uspořádat podpořilo, jak bylo z debaty zjevné, z velmi různých důvodů 522 poslanců a pouhých 13 bylo proti. Kostky jsou tedy vrženy a neobvykle krátký předvolební boj může začít.

Mnozí nyní dál analyzují úterní premiérčin projev a je opravdu možné souhlasit s jejími důvody proč volby uspořádat. Jak totiž Mayová v projevu vysvětlila, ve Westminsteru – i když podle ní nikoliv mezi lidem - i nadále trvá rozkol ohledně brexitu a nikoliv ono probrexitové sjednocení, ke kterému opakovaně vyzývala, včetně její vlastní strany.

Jak se rozhoupají křivky voličských preferencí

Premiérčino rozhodnutí uspořádat volby podpořilo 522 poslanců a pouhých 13 bylo proti|foto: ČTK/AP,ČTK

Navíc, skotská zemská vláda prosazuje odtržení od Británie a volby by daly Mayové silnější mandát pro uskutečnění brexitu a mohly by přinést voličské rozhořčení na severu a úbytek skotských poslanců nacionalistické strany, jejíž vláda podle mnohých zanedbává hospodářské problémy země.

Důvody Mayové se mohou zdát dost pádné i ohledně situace uvnitř labouristické strany - kterou by podle průzkumů volilo kvůli ultralevicovému vedení Jeremyho Corbyna mnohem méně Britů než dosud. Nejnovější průzkum veřejného mínění organizace You Gov dává konzervativcům 44 procent, labouristům rekordně nízkých 23 procent, liberálním demokratům 12 procent a UKIPu 10 procent, což se ale při naději na povolební změny může ještě velmi podstatně změnit.

Experti například tvrdí, že jelikož v loňském referendu nehlasovalo 13 milionů Britů, získat mnohé z nich, plus mladé od 18 do 24 let, by mohlo výsledky voleb značně ovlivnit, zejména ve prospěch liberálních demokratů.

Pokud ale jen na chvíli připustíme, že premiérka Mayová je stále - byť vlažnou - zastánkyní setrvání v Evropské unii a vyznavačkou „tradičního‘‘, do značné míry sociálně citlivého konzervativismu a jejím cílem je alespoň setrvání v jednotném trhu unie, může se perspektiva možných výsledků voleb jevit poněkud jinak.

Co když uvažovala o oslabení tvrdých brexitářů, tedy oponentů na pravici vlastní strany, obdržením silného mandátu od voličů? Co když navíc předvídá, že brexit přinese hospodářské potíže a nepříjemné kompromisy a dostat mandát ještě předtím, než bude hůř a nastane odliv konzervativních voličů, je prozíravým krokem. Uvidíme však, jak se rozjede předvolební boj a jak se rozhoupají křivky voličských preferencí. Času není opravdu mnoho.