Ondřej Soukup: Modrá velryba v Rusku

26. duben 2017

V květnu loňského roku vyšel v listu Novaja gazeta článek, ve kterém se mluvilo o spojení několika sebevražd teenagerů s jakousi tajemnou hrou, ve které neznámí zločinci manipulují s dětmi a nutí je spáchat sebevraždu. Ohlas byl přirozeně obrovský.

Antropoložka Maria Volkovová se rozhodla fenomén prozkoumat, zaregistrovala si účty v sociálních sítích a vstoupila do nejrůznějších skupin, které měly ve svém názvu „modrou velrybu“ nebo další klíčová slova. Velmi rychle zjistila, že skupiny jsou plné dětí ve věku 12-17 let, které pátraly po tom, jak se hra vlastně hraje. Aktivita v těchto skupinách postupně utichala.

Nikoli ovšem aktivita policie, médií a politiků. Byl zatčen zakladatel jedné z nejstarších skupin, parlament jednal o zpřísnění paragrafů trestního zákona a novináři se předháněli ve vymýšlení nejrůznějších teorií.

Paniku raději hasit

Antropoložka Volkovová si všimla, že letos v lednu se pravidla hry postupně začala objevovat a zjevně byla převzata z některých článků. Tedy že úkolů je 50, patří mezi ně malování obrázku s velrybou, vyřezávání jména skupiny na kůži a tím posledním úkolem je skok z posledního patra paneláku.

Děti u počítače

Mechanika hry je přitom taková, že hráč napíše klíčové slovo, a spojí se s ním jeho kurátor, který mu dává úkoly. Hráč nemá šanci zjistit, jestli to je opravdový kurátor nebo si z něj někdo nechce vystřelit. Hodně hráčů si ze svých kurátorů dělalo legraci. Naopak neexistuje důkaz, že by některý z hráčů skutečně spáchal sebevraždu.

Volkovová tvrdí, že pro děti je hra jakýmsi bobříkem odvahy, způsobem, jak dokázat svou statečnost a vystrašit jiné. „Vaše generace chodila v noci se svíčkou na hřbitov, dnešní děti vstoupí do skupiny na sociální síti. Princip je stejný,” říká mladá antropoložka.

V Rusku již vlna opět odezněla, proto bylo překvapivé, jak snadno se fáma chytla v České republice. Mechanismus byl ale stejný. Nejdříve byly spekulace bulvárních médií, které byly podpořeny ze strany státu. Poté množství dotazů na tuto hru na internetových vyhledávačích násobně vzrostlo a první děti zkoušely hrát. Podle lidí z Centra prevence rizikové internetové komunikace se na ně obracely i děti, které zkusili hrát jako kurátoři a teď se bojí, že na ně přijde policie nebo rodiče.

Celková reakce na Modrou velrybu vlastně nebyla tak špatná. Většina dětí se do žádných experimentů nepustila a naopak mezi sebou šířila varování. Celkem dost médií publikovalo vysvětlující materiály. Záhadou ovšem je, proč policie zareagovala tak, jak zareagovala. Tato instituce by ze své podstaty měla mít příslušné odborníky a paniku by měla hasit, nikoli ji vyvolávat.

autor: oso
Spustit audio