Adam Černý: Jak bude spolupráce zemí EU v bezpečnostní politice probíhat?
Důkaz, že členové Evropské unie se chystají rozdělovat do více skupin podle toho, kde cítí větší společné zájmy, už dorazil i do Česka, kde se o tomto vývoji dosud více mluvilo, než aby tomu odpovídala konkrétní politika.
Na bezpečnostní konferenci na pražském Žofíně tento pátek dorazily unijní špičky včetně předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera a Federiky Mogheriniové, která stojí v čele unijní diplomacie.
Váhu celé události dodali zástupci dvou klíčových evropských zemí, Francie a Německa, odkud dorazili ministryně obrany Sylvie Goulardová a ministr zahraničí Sigmar Gabriel.
Z impozantní sestavy, která se v Praze nesetkává každý den, by se dalo soudit, že česká politika si určila, kde by se mohla připojit k některému z projektů, jež by posílily vazby na zřetelné jádro EU. To je třeba ocenit, když už si Česko neumí, na rozdíl třeba od Slovenska, udělat jasno, zda je výhodné přistoupit ke společné evropské měně, anebo ne.
Jedna věc je však třeba vystoupení premiéra Sobotky, který v evropské obraně vidí příležitost spojovat síly a také efektivněji investovat s cílem dokázat řešit například problémy, jako je stále trvající riziko další vlny uprchlíků.
K vidění i na podzim
Druhou věcí je, že nemalá část českých politiků, pokud se vůbec zajímají o obranu, vidí v rozvoji společné evropské bezpečnostní politiky přímou konkurenci vůči NATO.
Severoatlantická aliance sice zůstává základní bezpečnostní garancí České republiky a vazba na Spojené státy vzhledem k jejich síle a vlivu zůstává nenahraditelná. Nedávné měsíce však ukázaly, že konkrétně pro řešení uprchlické krize se aliance příliš nehodí.
Protože v ní platí, že jakékoli rozhodnutí musí schválit všichni členové NATO, s čímž v případě Turecka, které s problémem uprchlíků pracuje jako s nástrojem vlastní politiky, není možno spolehlivě počítat. Proto je realistické zvažovat, kde by bylo užitečné v bezpečnostní politice síly evropských států spojovat.
Nemusí jít pouze o řešení konkrétních problémů, jako byla před několika lety krize v Mali, kde hrozilo, že útok radikálních islamistů tuto africkou zemi rozvrátí a vyvolá humanitární problém včetně vlny uprchlíků, a kde Washington, tehdy za prezidenta Baracka Obamy a ne za dnešního Donalda Trumpa, dal najevo, že s touto krizí si Evropané musí poradit sami.
Stejně tak by bylo užitečné, pokud by se členové unie dohodli, jak do obrany společně investovat, například při nákupu zbraní nebo jejich vývoji.
Konferencí na Žofíně dala Praha najevo, že téma společné obrany je pro ni důležité obecně i jako nástroj prosazení vlastních zájmů v jedné z klíčových oblastí zahraniční politiky. To by bylo potěšitelné, nebýt jednoho důležitého ale. Vzhledem k tomu, že Česko čekají volby, nelze se spolehnout, že to, co bylo vidět na Žofíně tento pátek, bude k vidění ještě na podzim.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
