Alexandr Mitrofanov: Rusko mezi fašismem a rozpadem. Zatím je to jen název knihy

2. únor 2018

Včera uspořádal v Praze Ústav pro studium totalitních režimů za účasti autora diskusi ke knize ruského politologa Jurije Fjodorova Rusko mezi fašismem a rozpadem.

Fjodorov ve své práci shromáždil a systematizoval fakta o tendenci, kterou znají všichni pozorovatelé současné ruské společnosti. Užitečný byl jeho exkurs do doby před více než stoletím a přiblížení tehdejšího ruského hnutí Čornaja sotňa jako dávného předchůdce současného ruského fašismu.

Čornaja sotňa se později stala zdrojem inspirace pro německé nacisty. Se současným ruským soft fašismem za vlády Vladimira Putina měla společnou vysokou angažovanost nejrůznějších vrstev počínaje pomocnými dělníky a konče známými osobnostmi jako Dmitrij Mendělejev nebo Ivan Mičurin.

Cenné bylo rovněž připomenutí odkazu ruského ideologa hitlerovského nacismu, filozofa Ivana Iljina, gurua Vladimira Putina, který Iljina cituje v oficiálních vystoupeních.

Ve včerejší debatě, a mnohem podrobněji v knize, která byla na místě k dispozici, se rozebíraly jednotlivé rysy současného ruského fašismu.

Logo

V čem měl Putin pravdu

Základním závěrem Jurije Fjodorova je, že skrytě nebo otevřeně přítomné fašistické tendence a hnutí, přežívající v ruské a sovětské společnosti již více než sto let, přešly za pozdního Putina z podoby pololegálních, někdy potlačovaných organizací do statusu oficiálního režimu.

„Nejnebezpečnější trend je transformace měkkého fašismu v Rusku do podoby tvrdě fašistického režimu,“ upozornil Fjodorov a vyjádřil názor, že k tomu pravděpodobně dojde, protože Putin začíná ztrácet moc a bude chtít si ji udržet za každou cenu z obavy, že nástupce ho učiní odpovědným za špatný stav země po dlouholetém vládnutí. „Není to dobrá zpráva pro Rusko, ale ani pro Evropu,“ uzavřel Fjodorov.

Věnoval se rovněž variantě vývoje, za níž by nastolení tvrdého fašistického režimu rozpoutalo v Rusku separatistické nálady, případně vedlo k rozpadu Ruské federace. Ani to by nebylo pro Evropu dobré, protože by se ztratila jednotná kontrola nad jadernými zbraněmi a mohlo by dojít k potížím s dovozem ruské ropy a plynu.

Během debaty si člověk vybavil některé detaily ruského vývoje z minulých dnů. Jeden příklad za všechny. Putin vyzval k větší kontrole internetu. Prohlásil, že se uživatelé nemusí bát, že se jim bude stát mstít za jejich názory: „Nemáme přece teď rok 1937. Říkejte si, co chcete, natož na internetu. Černý anton si pro vás zítra nepřijede.“

Ruský prezident Vladimir Putin

Ve stejnou dobu zatkla ruská policie dva spolupracovníky Alexeje Navalného, kteří na internetu streamovali a komentovali průběh protestní akce 28. ledna. Navalného mluvčí dostala pětidenní trest vězení, další moderátor pořadu stráví ve vězení osm dnů.

Vysílali ze zahraničí, proto je ruští tajní během protestů nedokázali najít. Počkali si ale na ně na letišti Šeremetěvo. V jednom však měl Putin pravdu. Anton, kterým je odvezli, neměl černou, ale podle svědků bílou barvu.

Autor je komentátorem deníku Právo

autoři: ami , Alexandr Mitrofanov
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.