Adam Černý: Americko-čínský summit: Klíčový je problém důvěry

7. červen 2013

Někdy nejsou tolik nepříjemné vyhrocené emoce jako strohá fakta. V roce 2016 a nebo nanejvýš o dva roky později bude čínská ekonomika větší než ta americká. Průměrný Číňan bude samozřejmě ještě nějaký čas mnohem chudší než průměrný Američan, ve světovém měřítku to však bude okamžik, kdy dnešní jediná supervelmoc už nebude moci popírat, že není jediná.

Mnozí politici ve Spojených státech si tento fakt už přiznávají, potíž je v tom, že nevědí, jak se s ním vyrovnat. A protože složité problémy se zpravidla rády ještě komplikují, odpověď na otázku, jak se vyrovnat s novou, byť z hlediska Pekingu příznivě se vyvíjející situací, není jasná ani v Číně.

Z mechanického součtu nutně vychází, že velmoc na vzestupu se s tou dosud dominující musí nevyhnutelně střetnout. Tuto fatální vyhlídku mohou narušit, anebo v opačném případě potvrdit americký a čínský prezident při svém nadcházejícím summitu na kalifornském Rancho Mirage. Seznam témat, kde se nemusí shodnout, je dlouhý. Sahá od jaderného zbrojení Severní Koreje přes masivní podezření, že čínští počítačoví špioni slídí ve strategicky citlivých amerických centrech, až po otázku, proč by Peking neměl vnímat jako hrozbu, že Spojené státy zvyšují svou vojenskou přítomnost v Pacifiku a že v prostoru mezi oběma jeho břehy skládají dohromady zónu volného obchodu, ze které je Čína vyloučena.

Fatalisté i optimisté by se však mohli shodnout v postřehu, že Washington a Peking spojuje možná sice někdy nepohodlná, ale nepominutelně bytelná šňůra vzájemného obchodu. Tak či onak, Barack Obama a Si Ťing-pching mohou najít společně schůdnou, byť leckdy nesnadnou cestu jedině pod podmínkou, že si budou vzájemně důvěřovat.

Americko-čínské vztahy ještě neprošly zkouškou, kterou před padesáti lety v případě Sovětského svazu představovala kubánská raketová krize, kde si obě strany měřily atomové svaly, aby nakonec pochopily, že nikdo nemůže sám vyhrát. Tady je zdroj naděje. Přestože vládcové dnešní Číny stále ještě sami sebe označují za komunisty, dávají přednost pragmatickému uvažování.

autor: Adam Černý
Spustit audio