Adam Černý: Cílem atentátníků v Barceloně je vyvolat strach

18. srpen 2017

Po každém teroristickém útoku zazní stejné otázky: Co se stalo? Kolik bylo obětí? Kdo byli pachatelé? Jaký byl jejich cíl? Co se dá podniknout, aby se atentát neopakoval?

Na první otázku již odpověď známe: Ve čtvrtek odpoledne na nejrušnější ulici katalánské metropole zaútočili teroristé jedním z nejprimitivnějších způsobů, jaký je k dispozici, automobilovou dodávkou.

Na druhou otázku bohužel dosud není definitivní odpověď, protože počet mrtvých vzhledem k vážnému stavu více než stovky zraněných může být vyšší, než bylo doposud čtrnáct.

K odpovědi na třetí otázku už existují silné indicie, že pachatelé buď byli napojeni na teroristickou organizaci Islámský stát, anebo se nechali její ideologií a teroristickými metodami inspirovat. Tento fakt těsně souvisí s odpověďmi na další otázky.

Atentát v Barceloně

Při vší hrůze je třeba mít na paměti, že hlavním cílem pachatelů je vyvolat co největší strach a paniku. Takovéto spektakulární akce mají následně rozpoutat co největší konflikt v evropských společnostech, kde by se vzájemně proti sobě postavili všichni nemuslimové vůči všem vyznavačům koránu bez jakéhokoli rozlišení.

V čem spočívá naděje?

Že právě tento cíl sledují ideologové organizací, jako je Islámský stát či al-Káida, dokazují na internetu volně přístupné příručky, jak v arabštině i v angličtině, obsahující návody, jak připravit teroristické atentáty.

Je v nich kladen důraz na to, že útočit lze velice jednoduše, cynicky řečeno levně, například najatými automobily nebo třeba jen noži. Ti, kdo se chystají útočit, mají se vyhýbat mešitám a v případě potřeby si i oholit vousy, aby pokud možno nebudili podezření.

Už z tohoto výčtu je patrné, že zkratkovité až panické reakce nemusí dalším útokům zabránit, protože nestačí jen sledovat každého, kdo svým vzezřením dává najevo příslušnost k islámu.

Atentát v Barceloně

Nejnepříjemnější konstatování zní, že dalším atentátům nelze se stoprocentní jistotou zabránit. Lze samozřejmě posílit bezpečnost na citlivých místech veřejného prostoru. Stejně tak je třeba dát dost prostředků zpravodajským službám, aby mohly stopovat ty, kdo vyhledávají a rekrutují možné budoucí pachatele, a také ty, kdo se radikalizují.

Ani to vše dohromady bohužel neposkytne úplný pocit bezpečí. Když se ohlédneme zpět, uvidíme řadu útoků, které zasáhly řadu evropských měst. Zároveň se z pochopitelných důvodů nedozvíme, kolik útoků se podařilo úspěšně odvrátit. Jednu naději však chronologie těchto atentátů nabízí.

Až dosud se pachatele dříve či později podařilo identifikovat a dopadnout. Už nyní to platí o i o teroristickém útoku v Barceloně, a to nejen proto, že někteří útočníci byli zabiti na místě, ale také proto, že je podezření, že se odhodlali ke spěšné akci z obav, že jim jsou zpravodajské služby a policie na stopě.

autor: Adam Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.