Adam Černý: Co vyhání lidi ze Sýrie
Evropská média jsou plná obrazů uprchlíků přecházejících maďarské hranice nebo riskujících život na lodích a člunech ve vodách Středozemního moře.
Nejpůsobivější podobu dostaly ve fotografii tříletého kurdského chlapce Ajlana, který utonul na břehu Turecka, přes které se jeho rodina pokoušela uprchnout z válkou rozvrácené Sýrie.
Všechny tyto záběry takřka vytěsnily z povědomí Evropanů, ať už těch, kteří chtějí uprchlíkům pomoci, anebo se jejich příchodu obávají, prapříčinu, proč se statitisíce až milióny lidí dostaly do pohybu, který nyní zaskočil celý kontinent.
Ve vlnách běženců, kteří často o doklady přišli, nebo se jich dokonce sami zbavili v naději, že se spíše dočkají azylu, se těžko odlišuje, kdo prchá ze strachu o život a kdo by chtěl najít příznivější podmínky k životu. Mezi uprchlíky však vyniká jedna skupina, ti, které vyhnala více než čtyřletá vnitřní válka v Sýrii.
Podle nejnovější zprávy předkládané v Ženevě Komisi OSN pro lidská práva, se zločinů proti civilnímu obyvatelstvu dopouštějí všechny válčící strany, některé z nich však vědomě a cíleně páchají zločiny proti lidskosti. Válečníci teroristické organizace Islámský stát například berou do otroctví jezídské ženy jen proto, že je pokládají za „nevěřící“.
Armáda režimu prezidenta Bašíra Asada zase zajímá muže-sunnity, protože předpokládá, že by mohli bojovat na straně povstalců. Předseda nezávislé komise, která zprávu připravila, Paulo Sérgio Pinheiro shrnul truchlivý dojem do věty: „Zatímco se svět dívá stranou, lidé v Sýrii trpí nepředstavitelným způsobem.“
Zpráva Pinheirovy komise zmiňuje zcela konkrétní události. Například, jak městem Kóbané u tureckých hranic procházela zhruba stovka bojovníků takzvaného Islámského státu převlečená za Kurdy od domu k domu, aby ven vylákala jejich obyvatele, a zabila při tom na 250 civilistů.
Jak ve městě Aleppo odpálili vojáci prezidenta Asada na trhu plném lidí sud s naftou. Ve stejném městě bomby svržené na pozice Islámského státu zabily na šedesát civilistů. Nejvíce obětí si konflikt v Sýrii vyžádal ne v bojích, ale z náboženských či ideologických důvodů, například když radikální islamisté unášeli a zabíjeli šíitské civilisty, protože předpokládali, že by mohli podporovat Asadův režim.
Takové a podobné události jsou důvodem, proč uvnitř více než dvacetimiliónové Sýrie musela za posledních čtyřiapůl roku třetina obyvatel opustit své domovy. Zhruba čtyři milióny z nich odešly za hranice, kde žijí v uprchlických táborech v sousedních zemích.
Evropané mají dvě možnosti: buď čekat, až se za těmi, kteří se již vydali na cestu, vydají i ti zbývající, anebo přimět mezinárodní společenství, a to včetně Ruska, které podporuje režim prezidenta Asada, aby vraždění v Sýrii zastavilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.