Adam Černý: Evropa v roce 2015
Ještě počátkem roku 2015 se mohlo zdát, že hlavní a možná jedinou starostí Evropské unie bude najít odpověď na otázku, jak zvládnout problém předluženého Řecka, které si v lednu zvolilo novou vládní koalici v čele s velmi levicovým hnutí Syriza, jehož předseda Alexis Tsipras sliboval, že radikálně změní podmínky další finanční pomoci stanovované věřiteli.
Následující měsíce ukázaly, že i když politika v Aténách procházela mnohými někdy i divokými peripetiemi, větší starostí osmadvacítky bude něco zcela jiného. Stal se jím nepřetržitě narůstající příliv žadatelů o azyl, který jak se ukazuje, vystavuje zkoušce nejen země, kam směřuje nejvíce běženců, jako třeba Německo, ale i státy, jako například Česko, kterému se uprchlíci takřka zcela vyhýbají.
Rozdílná zátěž migrační vlny vyvolaná především válečnými konflikty na Blízkém východě a také rozdílný přístup k žadatelům o azyl vedly k vnitřnímu napětí uvnitř Evropské unie a zvláště mezi zeměmi, které jsou členy schengenského prostoru, Jeho hlavní společnou výhodou dosud byl volný pohyb lidí bez hraničních kontrol, který usnadňoval nejen turistiku, ale i dopravu zboží.
V reakci na nápor běženců, které nestačily zachycovat země, jejichž vnější hranice jsou současně i vnějšími hranicemi schengenského prostoru, mezi nimiž vyniklo zvláště Řecko, sáhly některé státy ke krajním opatřením, jakým se stalo budování drátěných plotů paradoxně připomínajících dobu železné opony dělící Evropy na dvě soupeřící části.
Váhu migračního problému nejlépe vystihuje fakt, že během celého roku 2015 nebyly evropské země schopny se dohodnout na společném všeobecně přijatelném řešení a že jediné dílčí opatření, stanovení kvót na přerozdělování části uprchlíků mezi jednotlivými zeměmi, muselo být schváleno ne jako ve většině případů jednomyslně, ale kvalifikovanou většinou.
Problémy vyvolané vysokým počtem žadatelů o azyl otevřely v uplynulých dvanácti měsících prostor populistickým hnutím v řadě evropských zemí, z nichž dosud nejvíce uspěla Národní fronta Marine Le Penové ve Francii, která v prvním kole regionálních voleb dokonce počtem hlasů předstihla tradiční levici i pravici.
Jak silné jsou protestní nálady v jiné klíčové evropské zemi, Německu, se ukáže na jaře 2016 při sérii zemských voleb.
Pokud by v nich výrazně uspěla Alternativa pro Německo, která se přeorientovala od kritiky společné měny na protesty proti vstřícné politice kancléřky Angely Merkelové vůči běžencům, znamenalo by to, že rok 2015 se v Evropské unii stal rokem, kdy se vynořily závažné problémy, které by mohly otřást soudržností osmadvacítky.
V uplynulých dvanácti měsících začalo být totiž také zřejmé, že v referendu o členství Spojeného království v Evropské unii, které svým voličům slíbil premiér David Cameron, mohou převážit stoupenci takzvaného brexitu.
Teroristické útoky, se kterými se Evropa musela vyrovnat na začátku i ke konci roku 2015, do už tak nervózní atmosféry mezi členy osmadvacítky vnesly další zneklidňující faktor posilovaný nepříjemným poznáním, jak snadné je připravit útoky, které mohou najednou zasáhnout stovky lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
