Adam Černý: Předvolební Francie, Marine Le Penová a pochybnosti

24. únor 2017

Dva měsíce před volbami už obvykle bývá o jejich favoritech jasno. Francie, kde se za dva měsíce bude konat první kolo prezidentských voleb, zažívá zcela novou zkušenost, že dřívější pravidla neplatí.

Před pěti lety už touto dobou bylo zřejmé, že neoblíbený úřadující prezident Nicolas Sarkozy v Elysejském paláci nezůstane, takže ho velice pravděpodobně vystřídá kandidát opozičních socialistů Francois Hollande. Ten nyní končí ještě neoblíbenější, než byl Sarkozy, a proto se ani o další pětiletý mandát ani neuchází. Kdo se může stát vítězem, není vůbec jisté.

Největší pochybnosti panují nad tou kandidátkou, která podle průzkumů veřejného mínění má postup z prvního kola takřka jistý. Stejné průzkumy veřejného mínění se shodují, že předsedkyně pravicově populistické Národní fronty Marine Le Penová v prezidentském finále neuspěje.

Náskok obou jejích největších soupeřů, reprezentanta tradiční pravice Francoise Fillona a představitele levého středu Emmanuela Macrona, se sice zkracuje, ale Marine Le Penové nově může uškodit, když si dosud nerozhodnutí voliči prostudují její program, zvláště části věnované ekonomice a mezinárodní politice, které představila tento týden.

Národní fronta si vytyčila dvě strategické změny. Pokud by je prosadila, nedotkly by se pouze Francie. Například dopad ohlášeného odchodu z eurozóny a návrat k franku by podle analýzy Deutsche Bank byl srovnatelný, ne-li dokonce silnější, než byl pád banky Lehmann Brothers, který na podzim 2008 odstartoval největší finanční a hospodářskou krizi od 30. let minulého století.

Putinův „ruský svět“

Logo

Francouzskou ekonomiku by čekal propad v lepším případě ve výši čtyř procent hrubého národního produktu a v tom horším o 13 procent HDP. Propad v takovém rozsahu by měl za následek především ztrátu několika stovek tisíc pracovních míst, tedy právě v oblasti, kde Marine Le Penová slibuje pozitivní obrat.

V zahraničně politické oblasti chce Národní fronta prosadit uvolnění spojeneckých svazků, v prvé řadě odchod ze společného vojenského velení Severoatlantické aliance. Slibovaný důraz na suverenitu, například obnovení povinné základní vojenské služby, by nebyl možný bez větších výdajů na obranu, které pokud by se Francie nedočkala výrazného hospodářského růstu, ale naopak poklesu, by se neobešel bez vyššího zadlužení státu.

Spojence Francie nejen v Pobaltí musí zneklidnit, že Marine Le Penová používá slovních spojení, které používá i nynější vládce v Kremlu Vladimir Putin. Jeho oblíbené slovní spojení „ruský svět“ se totiž nevztahuje jen na území Ruské federace, ale na mnohem širší území zahrnující i země s ruskojazyčnými menšinami.

Vladimir Putin velmi dobře ví, proč taková slova používá, ale u političky, která chce stanout v čele Francie, to není vůbec jisté.

autor: Adam Černý
Spustit audio