Adam Černý: Schůzka G7 řešila hlavně rizika na Dálném východě

A to nejen proto, že Barack Obama se při této návštěvě jako první americký prezident poklonil obětem jaderné bomby svržené na Hirošimu.

Takřka stejnou váhu měla ryze aktuální témata spojená především s děním v regionu Dálného východu. Tento akcent zdůraznila zvláště těsně předcházející cesta Baracka Obamy do Vietnamu.

Sbližování zemí, jež spolu byly po několik let v těžkém válečném konfliktu, který si na obou stranách vyžádal řadu lidských životů a jehož stopy dodnes zcela nezmizely, by se mohlo zdát překvapivé, při bližším pohledu však pochopitelné.

Důvodem, ostatně jako i v případě jiných zemí Dálného východu, je stále asertivnější politika sílící Číny, která se soustavně snaží rozšiřovat oblast svého vlivu například budováním umělých ostrovů ve vodách, na které uplatňují územní nároky různé státy.

Mocenská expanze Číny nutně vede její sousedy k úvahám, kde hledat případného spojence. Spojené státy tady připadají jako přirozená volba, protože zahraničněbezpečnostní politika takového Japonska je stále omezována články ústavy sepsané po 2. světové válce s cílem zabránit repríze někdejších imperiálních ambic, které vedly k devastující porážce včetně utrpení lidí z Hirošimy a Nagasaki.

Na schůzce skupiny G7 je i nadále kvůli anexi Krymu vyloučeno Rusko|foto: ČTK/AP,ČTK

O mezinárodně bezpečnostních rizicích se na schůzce skupiny G7, ze které je i nadále kvůli anexi Krymu vyloučeno Rusko, hovořilo i v souvislosti s nevypočitatelnou politikou stalinistické Severní Koreje vytrvale rozvíjející vlastní jaderný program včetně raketových nosičů, které by měly tyto zbraně hromadného ničení donést na tisíce kilometrů daleko.

Tady jsou schopnosti ovlivnit zvenčí tento program do značné míry omezeny přístupem Číny, které se sice stejně jako jiným jaderným velmocem nelíbí představa rozšiřování atomového klubu, zároveň však nehodlá riskovat, že by tlak na jejího nepohodlného spojence rozkolísal celý režim.

Evropa jako však na schůzce nejrozvinutějších zemí nezůstala zcela stranou. Necelé čtyři týdny před referendem o setrvání Spojeného království v Evropské unii nejvlivnější politici se proti brexitu vyjádřili sice diplomaticky, ale zcela zřetelně.