Adam Černý: Silvio Berlusconi osmdesátitelý. Už je z politiky pryč

30. září 2016

Dnešní ráno nebylo pro Silvia Berlusconiho nijak slavné. Čtvrteční večer sice strávil ve společnosti rodiny a nejbližších přátel, ale oslavy kulatých narozenin nebyly jako kdysi.

Ne proto, že by osmdesátiny považoval bývalý italský premiér za zásadní životní zlom, ale protože se za poslední léta vytratilo mnohé z toho, čím byl proslulý a čím se on sám okázale chlubil.

Z politiky byl před třemi lety vyřazen rozsudkem, který ho usvědčoval z daňového úniku. A protože se zároveň nesmí až do roku 2019 ucházet o veřejnou funkci, musel se klidit z čela strany, kterou před čtvrtstoletím založil a která ho vynesla až do čela vlády a dokonce z něj udělala nejdéle sloužícího premiéra poválečné Itálie.

Jestli dnes tvrdí, že politika nebyla jeho první vášní, nedá se tomu příliš věřit a jde spíše o řeči zklamaného milence.

Řady soudních procesů se zbavil jejich všemožným protahováním, k nimž systém italské justice nabízí dost příležitostí. Proto není příliš působivé, když si stěžuje, jak za vším byli politicky motivovaní soudci, a ohání se tím, že pravomocně o jeho vině bylo rozhodnuto pouze v jediném případě.

AC Milan čínským investorům

Nejvíce k jeho sestupu přispěla změna nálady v italské společnosti, na niž v minulých letech hluboce dolehla finanční a hospodářská krize postihující rodinné podnikatele a živnostníky tvořící základ Berlusconiho strany.

Logo

Ti umožnili, aby Forza Italia zabrala prostor uvolněný na počátku 90. let minulého století rozkladem tradiční pravice, zvláště křesťanské demokracie, kterou během desítek let účasti na moci prolezla nákaza korupce.

Tehdy řadu Italů toužících po změně oslovil Berlusconiův slogan „Budu řídit stát jako firmu“. Nástup finanční a hospodářské krize však odhalil, že na ni magnát vlastnící mediální konglomerát, časopisecké i knižní vydavatelství jako politik neumí najít žádný účinný recept.

Zchudlé střední třídě přestal imponovat okázalý životní styl včetně „Bunga Bunga“ večírků s luxusními prostitutkami.

Silvio Berlusconi zklamal i v tom, že nedokázal a možná ani nechtěl najít za sebe nástupce do čela strany. Posílil tak podezření, že do politiky nevstoupil, aby jak sliboval, pomohl dát zemi do pořádku, ale protože mu šlo v prvé řadě o prospěch sebe a jeho firem. I proto se Forza Italia, kdysi získávající takřka třetinu hlasů, dnes pohybuje kolem 10 - 12 procent.

Pokud k tomu přidáme, že stále ještě nejbohatší muž Itálie se musel pod ekonomickým tlakem rozhodnout prodat svůj oblíbený fotbalový klub AC Milan čínským investorům, je mnohem pochopitelnější, proč se Silvio Berlusconi rozhodl své včerejší 80. narozeniny slavit poněkud střídměji než dříve, a to nejen s ohledem na letos prodělanou srdeční operaci.

autor: Adam Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.