Adam Černý: V Sýrii se klid zbraní vytrácí
Už když letos 27. února začalo oficiálně platit v Sýrii příměří, nikdo si nedělal přílišné naděje, že zbraně utichnou všude a nadlouho.
Ani tehdy nebyla velká vyhlídka, že by se jedna z klíčových zemí Blízkého východu po více než pěti letech dočkala úplného konce války, kterou odstartovaly masové represe režimu Bašára Asada proti nenásilným protivládním demonstracím inspirovaným arabským jarem.
Letecké bombardování druhého největšího syrského města Aleppa v tomto týdnu jen potvrdilo dojem, že několik měsíců trvající klid zbraní se z valné části stal pouhou fikcí.
Bombardování, při kterém byla cíleně zasažena nemocnice spravovaná organizací Lékaři bez hranic ve čtvrti ovládané odpůrci prezidenta Asada, znepokojilo zvláštního vyslance OSN pro Sýrii, Staffana de Misturu. Vyzval Spojené státy a Rusko, které jsou kmotry příměří, aby se co nejrychleji zasadily o omezení bojových operací.
Nynější nálety totiž vedly k faktickému rozkladu rozhovorů v Ženevě, které mají hledat východisko z vnitřního konfliktu, třeba jen ustavením přechodné vládní koalice, na níž by se podíleli jak zástupci asadovského režimu, tak i opozice. Vyjednávání však od počátku podminovává zásadní rozpor.
Opozice, tedy alespoň ta zastoupená v Ženevě, trvá na tom, že konečné uspořádání musí z čela země vyloučit prezidenta Asada jakožto ztělesnění režimu, který má na svědomí takřka průmyslově organizované mučení a zabíjení kohokoli, kdo je podezřelý ze spojení s opozicí.
Vláda v Damašku místo toho jako ústupek naznačila, že by zástupci opozice mohli získat funkce viceprezidentů, kteří však v současném syrském uspořádání mají spíše symbolický význam a nemohou nijak a v ničem omezit pozici prezidenta ovládajícího armádu a bezpečnostní složky, kde jsou v klíčových pozicích rozmístěni příslušníci asadovského vládního klanu.
Vylepšit pozici režimu v Damašku se pokusilo Rusko, které požádalo, aby na seznam teroristických organizací, tedy těch, na něž se klid zbraní v Sýrii nevztahuje, byly zařazeny dvě povstalecké skupiny, které jsou součástí opozice podporované Saúdskou Arábií, bez jejíž diplomatické součinnosti je těžké si představit úspěšné řešení vleklé krize u jednacího stolu.
Nálety na Aleppo tak mohou znamenat, že ti, kdo o nich rozhodují, mohou sledovat dva cíle: humanitární katastrofou postihující další desetitisíce lidí vyvolat tlak na opoziční síly, aby byly ochotny k větším ústupkům v Ženevě, anebo, což se zdá mnohem pravděpodobnější, rozhodnout syrský konflikt na bojišti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
