Adam Černý: Ve Francii se bouří studenti
Francie zažívá svou verzi lidového protestu, jehož symbolem se ve Spojených státech stalo hnutí "Occupy" nebo španělští Indignados.
Když vyrazí francouzští studenti do ulic, nemusí to hned vypadat jako převratná událost. Ale když jejich protesty proti reformě pracovního trhu předložené levicovou vládou prezidenta Francoise Hollanda trvají už několik týdnů a rozšíří se do desítek měst, na mysl se nutně derou vzpomínky na jaro roku 1968.
Tehdy vysokoškolská revolta proti zakladateli V. republiky Charlesi de Gaulleovi nakonec otřásla celým režimem, který zachránily na konci května až manifestace středostavovských vrstev, tedy převážně rodičů protestujících studentů.
Střety s policií, které zažily tento týden některé pařížské čtvrti, sice připomínaly vzpouru z osmašedesátého, přesto jsou tu patrné rozdíly.
Zaprvé, ani po několika týdnech manifestace, které začaly v březnu jako večerní shromáždění pod heslem "Noc vzhůru", nenabyly masového rozměru a hlavně se k nim nezačaly dosud připojovat další vrstvy obyvatelstva, podporu ji zatím vyslovila pouze jedna odborová organizace, krajně levicová Force Ouvriere.
Tuto slabinu si demonstrující nevysvětlili malou přitažlivostí svého protestu, ale argumentem, že zaměstnaní lidé prostě nemají čas, aby během dne vyrazili do ulic. Blíže pravdě bude vysvětlení, že mnohé možné sympatizanty odrazují projevy násilí, ke kterým bohužel patří i útoky na učitele.
Zadruhé, v osmašedesátém šlo o generační revoltu a o protest proti gaullismu, který v zemi panoval více než deset let.
Dnes Francii vládne levicový prezident s levicovou většinou v Národním shromáždění a reforma pracovního trhu, kterou prosazuje, by měla dát větší šanci získat zaměstnání právě mladým lidem, mezi nimiž nezaměstnanost více než dvakrát přesahuje celostátní průměr pohybující se dlouhodobě nad deseti procenty.
Současná pravidla pracovního trhu totiž relativně dobře chrání ty, kteří mají práci, ale právě kvůli nim se zaměstnavatelé zdráhají najímat na plný úvazek nové zaměstnance.
Současné studentské revoltě možná schází jasně formulovaný program, zároveň je však zřejmé, že hlavním motivem jejich protestu je nespokojenost se zatuhlým systémem dvou politických bloků, které se střídají u moci, ale ani jeden z nich nedokázal pohnout s chronickými ekonomickými problémy dnešní Francie.
Právě tento stav je příčinou, proč velkou podporu mezi voliči získává pravicově populistická Národní fronta Marine Le Penové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka