Alexander Tolčinský: Do Srbska přišly z Makedonie další tisíce imigrantů
Makedonská vláda přislíbila, že pro osoby, které prchají před válkou, nechá vzájemnou hranici s Řeckem otevřenou. Snahy makedonských vojáků a policistů činit jinak byly o víkendu marné.
Navzdory útokům slzným plynem pronikly do země stovky migrantů, kteří po nedávných změnách v legislativě už mohou používat makedonskou veřejnou dopravu.
Postupně zmizely i policejní kordóny a makedonské úřady vypravily pro utečence speciální vlaky a autobusy, které by je přivezly na srbskou hranici.
Jestliže Maďarsko skutečně zrealizuje svůj záměr vybudovat na hranici se Srbskem 175 kilometrů dlouhý a téměř 4 metry vysoký plot proti přílivu ilegálních migrantů, budou Srbsko a Makedonie zavaleny přílivem statisíců lidí, se kterými si nebudou umět poradit.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vyzval Evropu, aby zmíněné země nenechaly řešit chudé balkánské státy problém samostatně.
Evropský komisař pro rozšíření Johannes Hahn na druhou stranu přiznal právo makedonských úřadů kontrolovat lidi, kteří se po tisících snaží dostat ze zemí, jako jsou Sýrie či Afghánistán.
Většina prchá před válkou a vítají je ostnatý drát a slzný plyn, konstatoval jeden ze srbských deníků.
O víkendu překročilo makedonsko-srbskou hranici 7000 migrantů, dnes se očekává minimálně dalších 70 autobusů s nimi, tedy okolo 1500 lidí.
V Bělehradě, jehož parky jsou už přeplněné uprchlíky, mezitím pro imigranty zřizují informační centra, kde získávají informace v jazycích, kterým rozumějí.
Úřady vyzvaly obyvatelstvo Bělehradu, aby na předem určená místa přinášelo humanitární pomoc. Srbský státní tajemník pro uprchlíky Vladimír Cucič potvrdil, že od počátku roku přišlo do Srbska 90.000 migrantů, ale o azyl v zemi nepožádal ani jediný.
Většina z nich se však snaží dostat se do města Subotica na hranici s Maďarskem, tedy se zemí, o které sice vědí, že tam nejsou vítáni, ale doufají, že se jim podaří zůstat v ní dočasně jako v tranzitní.
Srbské úřady upozorňují, že se na intenzitě přílivu migrantů podepsala rychlost, s jakou Maďarsko buduje zmíněný plot proti ilegální imigraci, na území Srbska se však zatím vše obešlo bez větších incidentů.
Mezinárodní výbor červeného kříže, ale varuje, že počet migrantů může dramaticky narůst, a to by se potom situace mohla vymknout kontrole. Srbsko v tomto ohledu zatím udělalo pro svůj obraz v zahraničí maximum pozitivního.
S originálním řešením přeplněnosti Srbska uprchlíky pak přišla Srbská radikální strana někdejšího válečného štváče Vojislava Šešelje.
Bělehrad má prý migranty přesměrovat na chorvatskou hranici, protože tamní úřady ještě nestačily budovat plot, podobný tomu maďarskému. Prý se jim tak urychlí cesta na vytoužený západ Evropy.
V upřímnost této starosti o osud štvanců lze ale opravdu jen těžko věřit. Chorvatská vláda zatím konkrétní plán na připravenost přijmout uprchlíky ze Sýrie nepředstavila, v kuloárech se hovoří o několika objektech na Istrii. Tvrdí ale, že si jako vždy poradí.
Jenže s uprchlickou krizí podobných rozměrů měla co do činění naposledy během válek, které skončily před 20 lety. A to byli navíc krajané putující v rámci bývalé Jugoslávie, nikoli z Blízkého východu a Afriky. Sousední Slovinsko oznámilo, že je připraveno přijmout 500 uprchlíků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
