Alexander Tolčinský: Hrozí Makedonii nový konflikt?

23. duben 2015

Nejprve se spekulovalo, zda nejde o nějakou zcela novou větev albánských bojovníků. Když ale jeden z velitelů UČK, který si nechává říkat velitel Fljamuri přiznal odpovědnost za útok na stanici, vše bylo jasné.

Navíc makedonské Albánce vyzval ke všeobecnému povstání proti vládě ve Skopji. Ta podle Fljamuriho své albánské spoluobčany terorizuje.

Některé makedonské sdělovací prostředky ale tvrdí, že šlo o vládou fingovaný útok, který má odvrátit pozornost od politické krize v zemi.

První takový názor se objevil na přelomu týdne. Bývalý důstojník jugoslávské a později makedonské tajné služby varoval, že se vláda chce za každou cenu udržet u moci za cenu zhoršení bezpečnostní situace v zemi.

Čtěte také

S podobným názorem přišel i předseda strany Důstojnost generál Stojančo Angelov, když řekl, že vláda hodlá dát 2 miliony dolarů albánským zločincům, kteří by vyvolali konflikt. Připomeňme, že už v roce 2001 zmítal zemí ozbrojený boj mezi slovanskými Makedonci a albánskou menšinou, který skončil podpisem takzvaných Ohridských dohod.

Jiní jsou skeptičtější. Makedonie podle některých názorů stojí před vleklým etnickým konfliktem. Makedonská pobočka UČK zvaná Osvobozenecká národní armáda totiž už stojí nejen za útokem na policejní služebnu, ale i explozí před budovou vlády.

Na pořad dne se vrací myšlenka Velké Albánie, kterou nedávno znovu zmínil premiér Albánské republiky Edi Rama. Společně s kosovským ministrem zahraničí Thačim mluvili o nevyhnutelnosti sjednocení Kosova s Albánií, pokud se neliberalizuje vízový režim a neurychlí se integrace s osmadvacítkou, což vyvolalo ostré protesty v Evropské unii.

Makedonie, ilustrační foto

Podle profesora Vladimira Pivovarova, bývalého šéfa makedonské kontrarozvědky, se aktivity UČK mohou obrátit i na jižní okresy Srbska, část Černé Hory a Řecka, kde žije albánská populace.

Na celém incidentu je podle Pivovarova podivné, že státní instituce včas proti albánským ozbrojencům razantně nezasáhly. Vypadá to, že byl celý incident jen sehrán pro média, což se podařilo. Na druhé straně jde o důkaz, že je makedonská hranice špatně chráněna.

Makedonská vláda k možnosti vytvoření Velké Albánie zatím mlčí. Vláda ve Skopji se tváří, jako kdyby problém neexistoval, což tamní média považují za chování nějakého balkánského izolovaného ostrova. Ale to Makedonie rozhodně není.

Nejsilnější albánská strana v Makedonii Demokratická unie pro integraci, která je ve vládní koalici s makedonskou stranou VMRO-DPME tvrdí, že se případné sjednocení Albánců realizuje až poté, co bude celý region součástí EU. Snad se tomu dá věřit. Další nenadálá změna hranic na Balkáně by totiž zcela jistě znamenala další válku.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio