Alexander Tolčinský: Novým polským prezidentem bude Andrzej Duda

25. květen 2015

Bronislaw Komorowski se choval tak, že to vypadalo, jako by byl znechucen už tím, že se musí účastnit předvolební kampaně. A tak se stalo, co se stalo. Prezidentem Polska bude Andrzej Duda z opoziční strany Právo a spravedlnost.

Toto národně konzervativní uskupení bude hlavním favoritem podzimních voleb parlamentních. Pozice dosud vládnoucí Občanské platformy po osmi letech u moci klesají.

Tento trend uspíšil odchod jejího šéfa a dvojnásobného premiéra Tuska do Bruselu, kde vykonává pozici šéfa Evropské rady, stejně jako nedělní porážka Komorowského.

Andrzeji Dudovi se podařilo svým vítězstvím za pomoci svého pasivního rivala ukončit léta porážek Práva a spravedlnosti. Toto uskupení získalo novou energii.

Naopak Občanská platforma bude muset hodně přemýšlet o tom, co jen několik měsíců před parlamentními volbami nabídnout hlasujícím bez Donalda Tuska v čele. Výsledek prezidentských voleb je jasnou žlutou kartou.

Polská politická scéna se transformuje. Vznikají nová uskupení, třeba kolem známého ekonoma Leszka Balcerowicze, a také Pawla Kukize, který v prvním kole prezidentských voleb skončil třetí se ziskem 20 % hlasů.

Čtěte také

Ten sice své voliče vyzval, aby nepodpořili žádného ze dvou zbylých kandidátů, nicméně exit pooly po nedělním hlasování ukázaly, že 60 % z těch, co ho neposlechli, hlasovali pro Andrzeje Dudu, tedy proti Občanské platformě.

Co na nového prezidenta říkají v zahraničí? The New York Times ho považuje za umírněného euroskeptika, který ale o vystoupení z NATO nebo z Evropské unie usilovat nebude.

Spíše bude chtít, aby v Bruselu měli méně pravomocí rozhodovat o dění uvnitř jednotlivých členských zemí.

43letý Andrzej Duda, který je členem strany Právo a spravedlnost, získal 53 % hlasů voličů

Podle jednoho z polských politologů bude Duda a jeho strana usilovat o sblížení s Ukrajinou a Litvou, kterému bude dominovat, a teprve poté navazovat vztahy s Berlínem, Paříží a Bruselem.

Podle jiné z možností Polsko na úkor Evropy vsadí na co nejintenzivnější vztahy s USA.

Podle britského deníku The Independent bude od nynějška vztah Polska s Bruselem méně ovlivňován Německem než v éře Donalda Tuska jako premiéra a zahraniční politika bude celkově méně čitelná.

Země se pravděpodobně po případném vítězství Práva a spravedlnosti bude více koncentrovat na vnitropolitické než celoevropské věci.

Podle belgického deníku Le Soir se může zvolení Andrzeje Dudy polským prezidentem stát problémem pro ty, kdo se zasloužili o zvolení Donalda Tuska do čela Evropské rady.

Čtěte také

Duda bude muset všechny přesvědčit, že stojí o to, aby jeho politický oponent, byť krajan, zůstal evropským prezidentem.

Další komentáře se obávají, že vítězství Dudy vrátí Polsko do let 2005 až 2007, kdy během vlád Práva a spravedlnosti klesly na bod mrazu vztahy Varšavy s Moskvou, Berlínem i Bruselem.

Dosavadního prezidenta, 62letého Bronislawa Komorowského, volilo 47 % Poláků, kteří přišli k volbám

A co dál s poraženým Bronislawem Komorowským? Ten bude pravděpodobně nucen odejít do ústraní. Poraženého prezidentského kandidáta Občanská platforma zpět do svých řad nevezme.

K vytvoření vlastního uskupení nemá v tuto chvíli dost sil. Aby se mohl stát mezinárodním vyjednavačem, jako to po konci svých prezidentských období dokázal Aleksander Kwašniewski, neprokázal dost talentu.

Občanské platformě Komorowski svou porážkou už tak zavařil až až. Ta teď bude muset hledat nové voliče.

Jedna možnost se tu nabízí. Levicový elektorát. Svazu demokratické levice, tedy klasickým postkomunistům, se po porážce v roce 2005 nikdy nepodařilo získat místo jednoho z klíčových uskupení Polska.

Vytvořit autentickou levicovou stranu se později nepodařilo ani Kwašniewskému, který byl kdysi považován za politického génia.

Pokud by se Občanská platforma chtěla ucházet o hlasy levicového elektorátu, musela by se reformovat a přívlastek liberální nahradit přívlastkem středolevá.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio