Alexander Tolčinský: Polsko hodlá ze strachu z Ruska zvýšit výdaje na zbrojení
Polská armáda patří mezi ozbrojené síly evropské třetí kategorie. Tímto titulkem označil deník Rzeczpospolita komentář k vojenské přehlídce u příležitosti Dne armády, kterým si Poláci připomínají takzvaný zázrak na Visle, tedy odražení bolševického útoku na Varšavu, který znamenal obrat ve válce, a podpis Rižského míru v březnu 1921.
V ulicích Varšavy sice defilovala nejmodernější technika, například čerstvě koupené německé tanky Leopard 2A5, nad městem létaly nové bojové letouny F-16, nicméně analytici varují, že většina polské techniky je zastaralá.
I proto země plánuje v následujících letech vydat na zbrojení v přepočtu 800 miliard korun.
Polským vojákům nechybí bojový duch, ale značná část výzbroje pochází ještě ze sovětských a postsovětských dob.
Polsko sice disponuje tisícovkou tanků, nicméně zmíněné Leopardy a jejich starší verze představují pouze čtvrtinu.
To samé platí i o dělostřelectvu nebo letectvu, kdy se během přehlídky objevovaly kromě F-16 i původně sovětské Suchoje Su 22 z 80. let, které polské letectvo vyřazuje z výzbroje.
Podle vojenského analytika Artura Bilského je nyní stotisícová polská armáda na úrovni rumunské, nebo finské, čili v již zmíněné třetí lize, i když si nákupem 250 Leopardů a 650 obrněných transportérů Rosomák země polepšila.
Chloubou jsou pak třítisícové dokonale vyzbrojené polské jednotky rychlého nasazení pro speciální operace, prý srovnatelné s těmi americkými, britskými, nebo francouzskými.
Otázkou však zůstává, nakolik je ohrožení ze strany Ruska reálné. Polsko se pochopitelně zvláště po konfliktu na Ukrajině obává hrozby z východu s ohledem na svou geografickou polohu více, než jeho západnější spojenci z NATO.
Již zmíněný analytik Artur Bilski dodává, že bez pomoci NATO by byla polská armáda schopna odolávat koncentrovanému útoku Ruska 4 dny, i když se domnívá, že Moskva o něčem takovém s ohledem na reakci spojenců z aliance neuvažuje. Rusko podle něj zatím nemá dostatek ideologických podnětů a také financí.
K diskusi se přidal i bývalý náměstek ministra obrany a velitel pozemních vojsk generál Waldemar Skrzypczak.
Myslí si, že polská armáda dokázala své schopnosti v misích v Iráku a Afghánistánu, nicméně bez pomoci NATO by byla Varšava Ruskem dobyta za několik dní. Ve spojenectví s aliancí ale věří.
Z nedávno publikovaného průzkumu Pew Research Center sice nevyplývá, že by země NATO nepřišly východním spojencům na pomoc, ale žádné velké nadšení výzkum také nevyvolal.
O nutnosti zásahu vlastních armád ve prospěch Polska a Pobaltí v případě ruského útoku je přesvědčeno 56 % Američanů, o 3 % méně Kanaďanů, 49 % Britů, 47 % Španělů, o procento méně Francouzů, 40 % Italů a jen 38 % Němců. Zbytek dotázaných je pak buď proti, nebo neví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
