Alexander Tolčinský: Povstaň Ukrajino!

Povstaň Ukrajino! Pod tímto názvem hodlají dvě opoziční politické strany organizovat v zemi vlnu protestů, namířených proti prezidentovi Janukovyčovi, jeho spojencům a poslancům vládní Strany regionů. Na programu protestů, které mají trvat od čtvrtka do poloviny května, se dohodli vůdci nacionalistické strany Svoboda Oleh Tiahnybok a předseda poslaneckého klubu strany vězněné bývalé premiérky Julie Tymošenkové Vlast Arsenij Jaceniuk.

Stává se tak v době, kdy jsou kromě bývalé premiérky za mřížemi i jiní odpůrci současné vlády. Například bývalý ministr vnitra a jeden z předáků takzvané Oranžové revoluce Jurij Lucenko. Ten si odpykal polovinu ze čtyřletého trestu za údajné zneužívání moci a prezident Janukovyč i pod tlakem z Evropské unie údajně zvažuje udělit mu milost. I s ohledem na jeho špatný zdravotní stav.

Právě Evropská unie, která Ukrajinu dlouhodobě kritizuje za nedostatečnou nezávislost soudů a jejich politizování dala na summitu EU-Ukrajina minulý týden najevo, aby do května znovu případy Lucenka a Tymošenkové přezkoumala. Jinak jsou ohroženy podpisy Asociační dohody s Evropskou unií a zóny volného obchodu, které, ač byly jejich texty již parafovány, nebyly nakonec na sklonku roku 2011 ze stejných důvodů podepsány.

Pokud se tak nestane, sklouzne Ukrajina téměř jistě do područí Moskvy, která na ni tlačí, aby přistoupila k postsovětské bezcelní zóně Rusko – Bělorusko – Kazachstán, čemuž se ale v Kyjevě ve strachu před ruskou dominancí vehementně brání. Tato tendence ale může postupně ochabnout.

Třetí ukrajinská opoziční strana UDAR, kterou vede někdejší boxerský šampión Vitalij Kličko, proto hodlá vyzvat Evropskou unii, aby zavedla vůči nejvyšším státním představitelům Ukrajiny sankce. Vláda se prý chová, jako když Evropskou unii nepotřebuje a její požadavky na demokratizaci ignoruje. A na prohřešky režimu doplácí celé obyvatelstvo.

Jaké sankce měl Kličko na mysli? Možná něco podobného jako v případě běloruského prezidenta Lukašenka. Několik desítek jeho nejbližších spolupracovníků nesmí na území Evropské unie kvůli porušování lidských práv v Bělorusku. Boj o něj, ale Evropská unie už vzdala. Bělorusko je už v celní unii Ruska a Kazachstánu a svou síť rozvodu plynu prodalo ruskému Gazpromu za snížení ceny dodávek plynu. Alespoň částečné snížení teď Rusko nabízí i Ukrajině. Za podmínky, že bude mít v trvalém pronájmu plynovody, které vedou přes její území, a to bez ohledu na případnou změnu vlády v Kyjevě. Ustojí tamní politici ruský tlak?