Alexander Tolčinský: Rusko je frustrováno neúčastí zahraničních politiků na oslavách 70. výročí porážky nacismu
Doba se mění. Zatímco před 5 lety 9. května 2010 pózovala s ruským vedením na vojenské přehlídce před Kremlem většina světových státníků, včetně prezidentů, amerického, francouzského a dalších státníků z Evropy, letos tomu bude jinak.
Když loni vypukl boj na Ukrajině, kdy se východní oblasti, podporované vojensky Ruskem, pokusily odtrhnout a konflikt si dosud vyžádal přes 5 tisíc obětí na životech, situace se změnila.
Počátkem roku začaly z Moskvy chodit pozvánky na oslavy 70. výročí konce války 9. května, americký prezident Obama vzkázal, že na oslavu k nynějšímu agresorovi v květnu nepřijede.
Německá kancléřka Angela Merkelová do Moskvy sice přijede, ale až 10. května, aby položila věnec u Hrobu neznámého vojína a poklonit se obětem fašismu, jak říkají Rusové.
Přijedou také představitelé České republiky, Řecka a Kypru, dále Číny, Jižní Afriky, Indie, Kuby, nebo Vietnamu. Slovenský prezident Andrej Kiska, nebo polský prezident Komorowski pozvání odmítli.
Zato však Vladimir Putin nebude postrádat severokorejského vůdce Kim Čong-una nebo protokolární hlavu státu Kim Jong-nama. Co může vzniknout z takového spojenectví?
Už několik měsíců se pokoušejí Severní Korea a Rusko sblížit. Rok 2015 byl vyhlášen rokem upevňování přátelství obou zemí.
Dalším momentem by mohl být pokus Moskvy přesvědčit Severní Koreu ke vstupu do Euroasijské hospodářské unie, kterou zatím tvoří Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Arménie, Kyrgyzstán a kde Kreml doufal i v začlenění Ukrajiny, což se přes naléhání Vladimira Putina na svrženého ukrajinského prezidenta Janukovyče nestalo a v sousední zemi vznikl ozbrojený konflikt.
Jenže ekonomické spojenectví s KLDR, jejíž trh má 22 milionu obyvatel nemá co nabídnout. Nerostné suroviny má Rusko vlastní. Hovořilo se i o tom, že by Rusko mohlo využívat severokorejské přístavy, jako to dělají Číňané. Ale proč? Rusko má přeci Vladivostok!
Možná se chce přizpůsobit heslu, že nepřítel mého nepřítele je i můj nepřítel a vytvořit cosi jako Rusko severokorejské společenství namířené proti USA, které zase podporují Jižní Koreu.
Nebo může Moskvě také jít o to, aby se svět začal více zajímat o výše zmíněný svazek, a aby odpoutala pozornost od konfliktu na Ukrajině. Kvůli působení Ruska v něm na straně separatistů většina pozvaných státníků do Moskvy na přehlídku nepřijede.
Pozvaných jich bylo 68, někteří řekli jasné ne, svou účast naopak potvrdily delegace pouhých dvaceti šesti zemí. Tolik Rusy neponížila ani nepřítomnost řady hlav států na otevíracím ceremoniálu olympijských her v Soči, ani sankce uvalené za podíl na ukrajinském konfliktu.
Cituji agenturu DPA. To, že 9. května na Den vítězství Rudé armády nad Německem po sedmdesáti letech nedorazí do Moskvy ani představitelé protihitlerovské koalice, vnímá Moskva jako urážku klíčového významu. Rusko ale stále doufá.
Mimochodem, na Ukrajině do loňska slavili Den vítězství také 9. května. Letos se ukrajinská vláda rozhodla slavit 8. května, stejně jako v západních částech Evropy, což Rusové pokládají za další příklad proti kremelské hysterie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
