Alexander Tolčinský: V Donbasu znovu vypukly těžké boje
V posledních týdnech se situace na Ukrajině střídavě mírnila a zhoršovala. Od včerejška je však situace zcela jiná.
Za posledních 24 hodin bylo zabito nejméně 10 lidí, bojuje se v Mariupolu, Doněcku, nebo Horlivce, ale co je asi nejkritičtější, v oblasti bojů se znovu objevují velkorážné zbraně, jejichž odsunutí z linie dotyku bylo dohodnuto v minských dohodách.
Novou eskalaci bojů odsoudila, zatím bez úspěchu, Evropská komise. Všechny strany vyzvala k zastavení palby.
Separatisté, podporovaní Moskvou, obviňují Kyjev, že připravuje novou ofenzivu. Vůdce samozvané Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko to považuje za konec platnosti minských dohod.
I proto u Doněcku použili minskými dohodami zakázané palebné prostředky ráže 120 a 155 milimetrů a raketové systémy Grad.
Zacharčenko tvrdí, že jako první užila těžké zbraně ukrajinská armáda, a proto nelze zůstat pasivní, když se podle jeho slov chystá protivník k ofenzivě.
„Stojí proti nám 65.000 ukrajinských vojáků, připravených zaútočit. Minské dohody jsou de facto mrtvé,“ dodal Zacharčenko.
Ukrajinská strana má jiné vysvětlení. Tajemník ukrajinské Rady národní obrany a bezpečnosti Oleksandr Turčynov soudí, že se povstalci za pomoci Ruska pokoušejí na Donbase zvyšovat napětí v souvislosti s blížícím se Dnem nezávislosti, který připadá na pondělí 24. srpna.
„Není žádným tajemstvím, že Rusko naše nezávislost dráždí a náš Den nezávislosti je pro něj černým dnem. Chtějí něco vyprovokovat, a proto jsme v pohotovosti i my, abychom tomu předešli,“ dodal Turčynov.
Ruský ministr zahraničí Lavrov se samozřejmě postavil na stranu východoukrajinských separatistů, když řekl, že je evidentní, jak se ukrajinská strana snaží zvýšit intenzitu bojů do co největších rozměrů a pouští do světa falešné informace, že chce Rusko zaútočit na východoevropské země.
Ukrajinská strana má těžkou hlavu i z tlaku, který na ni dlouhodobě vyvíjejí Německo a Francie, aby schválila zákony o decentralizaci země podle přání Moskvy.
Píše o tom třeba Frankfurter Allgemeine Zeitung. Deník cituje místopředsedkyni ukrajinského parlamentu Oksanu Syroidovou, která tvrdí, že zákony, které byly nakonec přijaty, vyhovují Moskvě, protože tlak z Německa a Francie byl silný.
„Naši spojenci nás k tomu zkrátka přinutili,“ dodala Oksana Syroidová.
Podle schválených zákonů dosáhla Moskva všeho, čeho chtěla. V Luhanské a Doněcké oblasti bude fungovat samospráva s vlastní policií, která bude moci uzavírat zvláštní vztahy s Ruskem.
Ten, kdo dovolí zmíněným proruským oblastem vlastní ozbrojené síly, a umožní Rusku trvalý vliv na východní Ukrajině. Což lze chápat jako ukrajinskou porážku.
Podle autora Článku ve Frankfurter Allgemeine Zeitung se Ukrajinci bojí, že podpora Západu zůstane ohraničená, za což Rusové pomohou při řešení konfliktů v Sýrii a oblasti blízkého východu.
Tato obava může dokonce vést k rozpadu proevropských sil v ukrajinském parlamentně, což možná není daleko od pravdy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.