Alexandr Mitrofanov: Bělobrádkovy pichlavé hrany

Přítomnost a projevy dvou vysokých činitelů zdůraznily důležitost, kterou Sobotkova vláda přikládá této problematice. V tom se liší od prezidenta Miloše Zemana, který často hájil pozice Ruska, tedy jednoho ze zdrojů hybridní války, a napadal opatření české vlády proti dezinformacím.

Sobotkův příspěvek byl spíše popisný. Základní myšlenka vyzněla takto: „Hybridní hrozby jsou problémem komplexním a v případě, že jim nebudeme věnovat dostatečnou pozornost, mají potenciál ohrozit nejen naši bezpečnost, ale mohou mít fatální dopady rovněž na demokratické zásady a instituce, které jsou základem našeho politického zřízení a jsou garantem naší svobody.“

Méně formálním způsobem pojal svůj projev Bělobrádek. Boj s dezinformacemi označil za zápas rozumu proti šílenství, v němž nemusí rozum vždy zvítězit, protože myšlení bolí.

Za schopností podléhat dezinformacím vidí vicepremiér a předseda lidovců intelektuální pohodlnost, neochotu zapojit mozkovou šedou kůru a často nedostatek vzdělání. Do popředí pak vystupuje u takových lidí nenávist, pokrytectví, předsudky, strach a závist. Recept je tedy zdánlivě prostý: postavit proti tomu kritické myšlení, řekl Bělobrádek.

Pavel Bělobrádek|foto: Filip Jandourek

Jak pomoci kritickému rozumu proti šílenství

Ihned dodal, že lidé mají strach i z věcí, které reálně existují a u nichž jim politici, jak to vidí, nedokážou nabídnout srozumitelné řešení. Vyjmenoval migraci, znechucení z politiky, nedůvěru k Evropské unii, kterou mnozí vidí jako příliš odtažitou.

Byl to neobvyklý projev, když uvážíme, že ho pronášel vicepremiér vlády, v níž další vicepremiér působí jako strojek na stochastické vypouštění slov „kampaň“, „matrix“, „spiknutí“, nebo v poslední době také „souvis“. Bělobrádek je schopný politik nejen co se týče základu profese, tedy přivedení své strany na vrchol moci, ale také pokud jde o dar souvisle a chytře uvažovat.

Osobitost s sebou ovšem nese také pichlavé hrany. Když mluvil o způsobech, jak pomoci kritickému rozumu proti šílenství, pronesl Bělobrádek následující pasáž: „Nepřátelům Západu, ať už přicházejí z Ruska, či z agresivního islámu, nahrává také agresivní sekularismus a potírání našich vlastních přirozených kulturně hodnotových základů.“

Základní evropské hodnoty jsou podle něj ty, které jsou založeny na křesťanskožidovské morálce. Výpad proti „agresivnímu sekularismu“ ale vyzněl jako tiché schválení obdobné ruské teze, v souladu s níž byl v minulém týdnu odsouzen na 3,5 roku podmíněně bloger Ruslan Sokolovskij s odvodněním, že nevěří v boha.

V osobním dialogu pak Pavel Bělobrádek řekl, že to tak nemyslel. Není důvod mu to nevěřit. Jenže když se takto tepe sekularismus jako základ demokratického státu, trpí právě ono kritické myšlení, které podle vicepremiéra má sílu přemoci šílenství.

Autor je komentátorem deníku Právo