Alexandr Mitrofanov: Hradní chytrá horákyně volá po referendech

Podporuje plebiscit o vystoupení Česka z EU a NATO. „Nesouhlasím s těmi, kdo jsou pro vystoupení z Evropské unie. Ale udělám všechno pro to, aby bylo referendum a aby se v něm mohli vyjádřit. A totéž k vystoupení z NATO,“ řekl Zeman. Dodal, že vystoupení z unie by bylo nevýhodné kvůli tomu, že Česko z ní dostává víc peněz, než Bruselu odevzdává. NATO označil za garanta bezpečnosti v boji s mezinárodním terorismem.

V rychlém zmapování, kde prezident s těmito názory politicky stojí, se dopátráme stejně ambivalentních výsledků jako je Zemanovo prohlášení samo. K reakci byznysu uveďme jen výrok místopředsedy Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara: „Jestli chce tahle země spáchat ekonomickou sebevraždu, ať si odhlasuje czechxit. Všichni exportéři světa se nemohou dočkat, až nás v EU nahradí.“

Ale zpět k politice. Jasným protivníkem vystoupení z EU je premiér Bohuslav Sobotka, který to zopakoval včera v Poslanecké sněmovně. Ve Sněmovně je zároveň vládní návrh zákona o referendu. Lze podle něj vystoupit z unie? Dostáváme se opět k rozdílným výkladům.

Pocházejí přitom ze Sobotkovy sociální demokracie. Předseda ústavněprávního výboru Sněmovny Jeroným Tejc tvrdí, že z EU takto odejít lze. Dodává, že on sám by byl proti. Předkladatel návrhu, ministr Jiří Dienstbier si ale nemyslí, že by se podle tohoto návrhu mohlo hlasovat o vystoupení z EU, ledaže by někdo chtěl „vymýšlet hodně kreativní výklad“.

Chytrá horákyně

Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov|foto: Česká televize

Návrh obsahuje základní tezi, že „v moderní sofistikované společnosti by pravidelnou formou výkonu státní moci měla být zastupitelská demokracie, zatímco přímá demokracie v podobě referenda by měla být formou výjimečnou, doplňkovou k zastupitelské demokracii“.

Je to zmatečné? Ani ne, když vezmeme v úvahu, že Tejc je Zemanův spojenec a Dienstbier je jeho otevřeně deklarovaný nepřítel.

O vystoupení z NATO zatím hovořili pouze lidé, kteří se shodnou s Kremlem. Prezident z výšin své funkce udělal pro tyto občany záslužnou věc, dal takové referendum do společenské agendy. Byl to ovšem právě Zeman, který před časem veřejně zpochybnil údaje NATO o ruských vojácích na území Ukrajiny. A preferoval opačný výklad ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Nedávno dva z těchto neexistujících vojáků vyměnil Kreml za Nadiju Savčenkovou. Lavrov svého času popíral také přítomnost ruských vojáků na Krymu během anexe. Jenže pouze do chvíle, než se Vladimir Putin pochlubil tím, že on je tam poslal osobně.

Zeman se v případě referend, po nichž volá, chová jako chytrá horákyně. Jestliže bude většina hlasovat proti ekonomickým a bezpečnostním zájmům ČR a v zájmu lidí, jejichž názorů si český prezident cení víc než názorů NATO, může říct, že byl proti, ale že se musí podřídit vůli lidu. A kdyby to dopadlo opačně, kdykoli může prohlásit, že přesně tak to vždycky chtěl.

Autor je komentátorem deníku Právo.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.