Alexandr Mitrofanov: Jak poznat politika dle přidané hodnoty
Stane se, že na srovnání projevů různých politiků ke stejnému tématu je vidět, co každý z nich má jako hlavní poselství. Jako v případě vystoupení čtyř významných politických představitelů při příležitosti nedávné vzpomínky na osvobození Osvětimi a na oběti holocaustu.
Téma bylo velmi vážné a základní obsah projevu každého politika, který pochází z demokratické země nebo se přinejmenším k demokracii verbálně hlásí, byl určen silou a tragičností tehdejších událostí.
Zajímavé a pozoruhodné byly ty pasáže, které obsahovaly jakousi přidanou hodnotu. Tedy to, co řečník chtěl zdůraznit nejen jako vzpomínku na dějinné události, ale jako aktuální vzkaz, jako to, co ho nejvíce tíží či pálí.
Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila trvalou odpovědnost Němců nezapomínat hrůzy, které tehdy rozpoutali nacisté jménem německého národa. Odsoudila proto současné pokusy oživit antisemitismus a další druhy nenávisti. Řekla, že v jejich zemi musí být každý člověk schopen žít svobodně a bezpečně nezávisle na náboženství nebo původu.
Ruský prezident Vladimir Putin nejel do Osvětimi, protože ho jmenovitě nepozvali. Promluvil k ruským Židům v Židovském muzeu a Centru tolerance v Moskvě. Jako dodatek ke správným slovům o nepřípustnosti opakování tehdejších hrůz zařadil do svého vystoupení pasáž, která mířila do žhavé současnosti a měla snadno čitelný terč:
„Banderovci a další kolaboranti, Hitlerovi pomahači, se sami účastnili ničení židovského národa, ničení Židů ve Lvově, Oděse, Kyjevě a dalších ukrajinských městech a obcích, a pobaltští nacisté prováděli „etnické čistky“ ve Vilniusu a Rize, v Kaunasu a v Tallinnu.“
Kromě této adresné zmínky o národech, které podle něj poskytli své katany, a chvály ruského národa, který podle něj byl hlavním vítězem ve válce s nacismem, Putin jiné národnosti neuvedl.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko mu na dálku nepřímo odpověděl jinou připomínkou: „Tisíce a tisíce Ukrajinců na okupovaných územích riskovaly vlastní život, aby zachránily Židy.
Jen oficiální titul Spravedlivý mezi národy získalo kolem dva a půl tisíce Ukrajinců, což je desetina celkového počtu lidí, kterým byl tento čestný titul udělen.“ Podle oficiálních údajů má Rusko takových lidí méně než sto padesát.
Porošenko měl co říci i k současnosti: „Dnes vnukové a pravnuci těch lidí, kteří bránili Ukrajinu před více než sedmdesáti lety, opustili své domovy, aby ubránili své blízké a příbuzné a celou vlast před činy agresora.“ Tím agresorem, nyní už také úředně, je na Ukrajině chápáno Putinovo Rusko.
„Ať nikdo nemá sebemenší pochybnosti: ambice a chutě agresora jsou větší, než jsou rozměry Ukrajiny,“ varoval Porošenko a vyzval k tomu, aby demokratické země „v jednotné frontě se postavily na odpor novému imperiálnímu šílenství, novým choutkám na ovládnutí Evropy“.
Jakou přidanou hodnotu nabídl při stejné příležitosti český prezident, víme. Křižácké tažení na Islámský stát. To je ten případ, kdy se říká: Bez komentáře.
Autor je komentátorem deníku Právo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
